Andresius | Potentáti

Tak jsem měl v poslední době tu čest s dvěma "osobnostmi", jak se jim říká. A předesílám, že to byla zajímavá zkušenost.

Pana ministra jsem potkal v kavárně, kam chodím blogovat. Mimochodem, mají tam dobré víno. Nepoznal jsem ho, neboť televizi (alias "telecí vizi" - ©M.H. – děkuji Miloši!) už léta nemám a za noviny peníze nevyhazuji. Ale bylo mi divné, že se ti tři chlapi u vedlejšího stolu tak pořád a urputně baví o politice – jak je to může bavit? To jsou snad nějací poslanci?

Byl to pan ministr, obdělávaný právě dvěma novináři. (A myslím , že to byli docela novinářské "šajby" – D.K. z HN je jí určitě. A abych nezapomněl ještě tam s sebou měli nějakou elévku nebo stážistku, jejímž úkolem nebylo nic než se ovíjet kolem některého z těchto pánů.)Byla zrovna doba rozjitřené krize Věcí veřejných a bylo docela možné, že pan ministr ve funkci skončí. Možná proto, možná díky vínu – opravdu ho mají dobré – byl doširoka sdílný. A dozvěděl jsem se věcí.

Především, kdo je p..a, resp. h...l. To mne nezajímalo. Pak ovšem začal pan ministr líčit svou návštěvu na jedné pražské škole a jak příslušného ředitele sužoval otázkami o sexuální orientaci. A to už mi došla trpělivost: Veřejně jsem panu ministrovi řekl, že je prase, což on díky své ovíněnosti sotva zaznamenal. Do "učené" debaty se se mnou dal ale jeden z novinářů, než i tato posléze pro společenskou unavenost ustala.

Tak a to byl od revoluce jeden z nejlepších ministrů školství: jeden z mála, co po nich něco zůstane a kdo měl kuráž zavést státní maturity.

Pan velvyslanec přišel navštívit muzeum, v němž pracuji. Byla to návštěva soukromá, s dětmi. Proto asi taky měl jenom tři členy ochranky. Pan velvyslanec si koupil rodinný lístek; ochranka neplatila nic. Pak ještě pan velvyslanec požádal o brožurku – průvodce a koupil si ho (stojí sedmdesát korun). Pan velvyslanec, prošel s dětmi muzeum. Po prohlídce si děti chtěly koupit po magickém kamínku (cena 30,- Kč) "To už by bylo mnoho, byly jste v muzeu." Pak s nonšalancí velkých pánů, řekl, že chce vrátit brožurku. Brožurka je v systému, což znamená, že pokladní bude mít v kase manko. Bylo to panu velvyslanci naznačeno, nicméně takovýmhle pánům se přeci nedá odmítnout: vrátil brožurku, dostal zpátky sedmdesát korun.

Pokud vám to nic nepřipomíná, tak mně ano – "nákupy" sovětských aparátčíků a jejich paniček při "bratrských návštěvách" v těch prťavých a nezaslouženě bohatých středoevropských státečcích.

A na tohohle pána jsme dva roky čekali, než se nám ho uráčili přes oceán poslat.

28.7.2011

V.O.