Svatodušní vigilie (a sekvence)

27. květen 2012 | 14.16 |
blog › 
Svatodušní vigilie (a sekvence)

V mém životě je nyní mnoho nového a novým zážitkem byla též svatodušní vigilie. To je poměrně nová věc; byla vytvořena teprve nedávno po vzoru vigilie vánoční a velikonoční – zřejmě aby třetí nejdůstojnější svátek křesťanstva měl všechny náležitosti jako ostatní dva. Já jsem se zúčastnil svatodušní vigilie v kostele sv.Jakuba v Jakubu, což je sám o sobě klenot, který by si zasloužil dlouhé pojednání (románská emporová bazilika s původní venkovní figurální výzdobou!) Liturgie obsahovala prvky ohně, světla, sedm čtení (jako velikonoční vigilie) a příslušné žalmy a zpěvy. Přišel jsem o něco pozdě, protože z mého nového domova v Šipší na zboží Sedleckém je to tak hodina a čtvrt ostré chůze. Bazilika byla ve dvou řadách okolo stěn plná lidí – zčásti místních, zčásti Kutnohorských. Přes poněkud rustikální výkon pana faráře mělo vše zcela důstojný charakter. Po zpáteční cestě jsem zažíval nefalšovanou svatodušní noc, a zažil jsem i něco, co jsem si myslel, že je filmovou zvukovou fikcí: slyšel jsem přesně ony tajemné kvíkavé zvuky, které se ozývají během celé části "Праздник" v Andreji Rublevovi. Nějaký biolog by mi možná mohl objasnit, co to bylo.

Jediným méně důstojným bodem bohoslužby byla – svatodušní sekvence. Ano, jak to? Samozřejmě nemám na mysli latinské chorální "Veni Sancte Spiritus", onu úžasnou středověkou kompozici, ale její austrokatolickou českou podobu se známou houpavou melodií – ani ji radši nebudu citovat, abych vám nevyvolal tu hroznou asociaci. Ale nadání Ducha – nebo co to bylo – mě naštěstí neopustilo ani v onu chvíli a rozhodl jsem se, že to tak nenechám: Částečně při bohoslužbě, částečně po ní - cestou domů  vznikljako první krok k nápravě tento nový překlad velikonoční sekvence. Novou melodii jsem také už začal vymýšlet, ale přijde až v další fázi. Je to možná počínání pošetilé, protože Veni Sancte asi už přebásnili mnozí lidé  mocní slova mnohem lépe nežli já. (Je-li však tomu tak, proč jejich překlady dávno nenahradily ten přízračný užívaný?) Každopádně bych prosil ty z vás, kdo chodíte na nějaké katolické servery, abyste se to pokusili tam umístit – uvidíme, jaká bude odezva...

Přijď již, jenž jsi Duchem zván

svatý, jasný nebes Pán,

tvého světla třeba nám.

Přijdi Otče žebráků,

dáváš dary bez vděku,

světlo skýtáš člověku.

Potěšení nejlepší

a návštěvník nejsladší

jsi pro práce vezdejší.

Spočinutí znaveným,

rozhorleným mírný stín

a útěcha plačícím.

Světlo nebes blažené,

láskou naplň srdce mé

i všechny vyvolené.

Vždyť bez záře slávy tvé

člověk v bídu upadne,

nicota v něm zavládne.

Pošpiněné očisti,

svlaž naše vyprahlosti

a zahoj vše bolesti.

Obměkči nepoddajné,

co je mrazem spoutané

zahřej, naprav nepravé.

Sedmerou dej milost těm,

kdo dnem nocí v žití svém

čekají své spásy den.

Kdo Tě v lásce chovají,

v tebe pevně doufají,

nechť se věčně radují.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář