jindřich balla ofs,: Chvála Kristu! Vážený pane Faráři, přesto že se o posmrtném životě káže v Kostele, podlé mne to není dost srozumitelné pro obyčejné věřící. Chce to zřejmě zjednodušit! Když řeknu někomu že po smrti žije dál-že se to jasně píše v Písmě svatém tak to nepochopí. Uvažoval jsem že je třeba rozebrat doslova co bude po opuštění tělesné schránky jak vše bude probíhat? Dle svého postoje a názorů se po smrti stahujeme do takových myšlenkových oblastí které nám vyhovují. Byl li někdo opilec a rváč bude svým citem přitahován mezi takové duše kde se bude cítit doma-podle Duchovního zákona stejné .přitahuje stejné. Pán Ježíš řekl jasně v domě mého Otce je mnoho příbytků. Jak žijeme a myslíme tady a ted tak to snáma bude vypadat na druhé straně. Přeji Vám modrost Ducha.sv a hodně Božího požehnání. S pozdravem Jindřich Balla OFS
andresius: Jenom, aby bylo jasno - článek jsem pouze překládal, i když , samozřejmě, s ním do značné míry souzním, "Clare aet distincte", jak si toho žádáte, asi bude sotva možno o událostech po opuštění tělesné schránky pojednat. A také si nemyslím, že stejné přitahuje stejné; podobné se naopak odpuzuje! To, že se lidé v životě, jak ho známe, jaksi samovolně klasifikují do určitých tříd, je spíše dáno typem reakce na určité situace, který mají podobný, a jejich nutnými důsledky, ale ne jejich vzájemnou afinitou. Zato v situaci, kdy je člověk svobodný - a já věřím, že smrt je významných krokem ke svobodě - člověk hledá mnohem spíše to, co je pro něj přitažlivé, neznámé, fascinující - svůj duchovní protějšek, a v dalším kroku se to snaží učinit částí své bytosti.
Felicem mortem - je si skutečně třeba přát!