Když se nyní tak dlouho a zevrubně zabývám Janovým evangeliem napadlo mě jisté srovnání, pro něž snad budou mít čtenáři tohoto fóra pochopení: Janovo evangelium je jako ryba Je na první pohled zářivé a celistvé. Avšak když je takto celistvé, těžko se do něho dostává, těžko si zjednáváme pro něj porozumění. - Jsme sice oslněni velikou vznešeností a nádherou. Jeho řeč plyne nesmírně hymnicky, ale nakonec ani nevíme, co jsme to vlastně četli nebo slyšeli. Vypadá to, že se vůbec do něho nedá dostat, proniknout - jako do ryby. Ale nakonec to přece jenom jde - musíme si jen vzpomenout, jak se jí ryba - položí se na talíř, opatrně se musí rozpůlit a postupně rozvírat, až se dostaneme k páteři. Skutečně Janovo evangelium má svou určitou osu - páteř, okolo níž se organizují další jeho části a jež leží zhruba v jeho prostředku. Je jí "první vzkříšení - příběh o Lazarovi. Tímto činem jednak Ježíš uzavřel svá veřejná znamení (je jich celkem sedm) a počal zjevovat svou slávu. Když postupujeme od tohoto středu můžeme bez větších obtíží identifikovat sedm oddílů předcházejících Lazarovu vzkříšení a sedm oddílů po něm následujících (domácí úkol: zkuste to, když tak poradím). Evangelium má však ještě svůj Prolog (Hymnus o Slově) a Epilog (Příběh o rybolovu a následování), kde se s obrazem ryby explicite setkáváme, tedy celkem sedmnáct oddílů. Těch ryb, co učedníci ulovili bylo 153. Sečteme li čísla od 1 do 17, dostáváme podle Gaussova vzorce 17×(17+1)/2=17×9=153! 153 ryb (Suma 1-17) tak může, pokud ten obraz přijmeme, znamenat, že učedníci konečně "porozuměli písmu", že obdrželi souhrn(=summu) tohoto evangelia.