Andresius | Eucharistická modlitba IV. (Janovská)

Vpravdě svatý jsi Pane, od tebe vše pochází a k tobě se vše navrací a nic  z toho nebude ztraceno. Tvůj Duch, svobodně vanoucí oživuje končiny země a tvým Slovem vše povstalo z temnot  a bylo stvořeno.

V jasu slávy se nám zjevilo jako tvůj jednorozený Syn, plný milosti a pravdy, jenž nás vyvádí z bludu a hříchu a jako pastýř uvádí do božího světa, k pramenům vody vyvěrající k věčnému životu. On svým věčným žitím vyléčil naši nemoc a naučil nás v Duchu a v pravdě ctít Boha.

A je to nyní právě v síle Svatého Ducha, kdy pozvedáme tento pokrm a tento nápoj na znamení oběti Kristovy, v níž vykoupil lidstvo. Dej, ať se tento chléb a toto víno stanou tělem a krví Kristovou tak, jak to On sám učinil, když nastal večer a On vstoupil naposledy do večeřadla se svými učedníky. Tehdy řekl:

"TOTO JE TĚLO MÉ, TO ČIŇTE NA MOU PAMÁTKU".

A o víně:

"TOTO JE MÁ KREV, NOVÉ A VĚČNÉ SMLOUVY. NEBUDU UŽ PÍT Z PLODU VINNÉ RÉVY, AŽ DO DNE, KDY BUDU PÍT NOVÝ KALICH

V KRÁLOVSTVÍ BOŽÍM."

On věděl, že se vydává nenávisti světa, a přesto sestoupil, Svatý, k nám na zem.  On věděl, že se vydává na smrt, a přesto šel zachránit přítele čtyři dny mrtvého, neboť jako byl Lazar vysvobozen z pout smrti a od rozkladu těla, tak má být zachráněn každý člověk od záhuby ducha.

Kristus dal svůj život, aby jej opět přijal; v tom je tajemství víry:

KRISTUS ŽIVÝ UPROSTŘED NÁS.

Ano věříme, že náš živý Pán je přítomen v našem středu jako náš pomocník a přítel. A proto prosme Otce v jeho jménu o dar Ducha svatého, aby jeho pomocí bylo pomoženo světu: aby nebylo zapomenuto soužení chudých, aby vystoupily před jeho tvář modlitby zabitých, aby byly vyslyšeny prosby zoufalých, aby byl svět naplněn požehnáním svatých:

OTČE NÁŠ..