Článek Mé potulky severočeským krajem I (od T. po Hrob:)

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Mé potulky severočeským krajem I (od T. po Hrob:)

20. 03. 2019 - 20:27

miloš hlávka: Ad T.:
Katolický farní kostel Narození Panny Marie má sice nějaké gotizující prvky, ale v jádru pochází až z let 1591 - 1601 a je dokladem přežívání gotického tvarosloví na českých sakrálních stavbách hluboko do renesance; vyloženě renesanční kostel se v Čechách nejspíš nenajde. V případě tohoto kostela ovšem jeho stylovou čistotu narušily opravy po požáru z roku 1669 a pak ještě další opravy a úpravy.
Na Paříkově náměstí stojí i barokní mariánský sloup z roku 1705.
Kaple na hřbitově je opravdu raně barokní z let 1686 - 1696 a je zasvěcena Nejsvětější Trojici. Tento kostelík nemá věž (pouze sanktusník), při ohradní zdi hřbitova ale stojí dřevěná zvonice.
Samozřejmě bychom neměli zapomenout na zříceninu hradu K., jehož hlavní budovou byl velký donjon. V roce 1938 se na rozdíl od samotného města, které dík české většině zůstalo ve "zbytkovém" Československu a pak v Protektorátu Böhmen und Mähren, stal součástí III. Reichu. A dodejme, že další zřícenina hradu téhož jména se nachází v okrese Semily, ale ta se zachovala zřejmě v ještě torzálnějším stavu než tato nad T. Teště národnostní složení T. v roce 1930: 1719 Čechů, 301 Němců, 1 Žid (národnostně, proto s velkým "Ž"), 14 cizinců. Počítáno jen samotné město bez později připojených obcí.

A pak že tam vlastně nic není...

Asi bych netvrdil, že vesnické stavby se tam příliš neliší od podobných v celém ČEZku. Myslím, že lidová architektura podhůří Českého středohoří se třeba od Soběslavských Blat liší dost výrazně a od oblasti podstávkových domů na Liberecku a Děčínsku ovšem také.

Rovněž bych netvrdil, že s tramvajemi se začalo v Litvínově (přesněji Horním Litvínově - existoval i Dolní Litvínov, ale ten byl "vyuhlen"). Myslím, že ten dojem má na svědomí tragický osud starého Mostu. Jinak litvínovská čtvrť Osada (později Stalinovky) je asi nejucelenějším projevem urbanismu nacistického období na nynějším českém území a z tohoto titulu je chráněna jako městská památková zóna.

Zámek Jezeří se nachází nikoli na okraji Litvínova, nýbrž spadá už pod město Horní Jiřetín. Od tohoto sídla je výhled na panství uhlobaronů (nebyli-li povýšeni na uhlohrabata, uhloknížata či uhlovévody, ne-li přímo na uhlokrále či uhlocísaře) von Brüx. A nutno dodat, že stojí opravdu za to. A ještě jeden zajímavý detail: když jsem tam před nějakým tím pátkem byl, koukal jsem, kolik tam má kastelán (či kastelánka?) koček (a kocourů) - myslím, že jsem jich napočítal celkem asi 23. Na zámku se běžně konají prohlídky - a také stojí za to. Přestože zámek postihla velká devastace (nějakou dobu se počítalo s tím, že zmizí z povrchu zemského - v těch končinách lze uhádnout, z jaké asi příčiny) - či spíš právě proto. Najdeš tam například odprýskávající nekvalitně provedenou repliku výmalby Maškarního sálu z Českého Krumlova, kterou tam kdysi "nechali" filmaři.

Jakési torzo historického jádra se zachovalo nejen v Chomutově, ale i v Jirkově (náměstí u kostela a dvě strany hlavního náměstí) - akorát že mezi těmi paneláky působí dost cizorodě.

Klášter na západním okraji Kadaně byl františkánský.

Na Chomutovsku stojí za návštěvu i okolí Mašťova (Maschau), což je mrňavé (i s připojenými osadami necelých 600 obyvatel, fakt mi tam žádná nula nechybí; pro srovnání v roce 1880 jen v samotném Mašťově žilo 1408 obyvatel), leč poměrně malebné město (statut mu byl vrácen po novelizaci obecního zákona v roce 2007). Dva kostely, jeden - Nanebevzetí Panny Marie - funkční, druhý - svaté Barbory - převzalo do svého vlastnictví město ve stavu naprosté ruiny a dává jej dohromady - vnějšek už by byl, teď ještě ten vnitřek (http://znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=7080)... Zámek severně od městského jádra je nepřístupný, slouží jako dětský domov, synagoga zanikla po válce.

Duchcov (Dux) - hlavní kostel vyhořel v květnu 1945 "zásluhou" udatné Rudé armády - Osvoboditelky.

20. 03. 2019 - 20:32

miloš hlávka: Ještě odkaz na pokec o tom duchcovském kostele (Zvěstování Panně Marii na náměstí u zámku): http://znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=8533