Komentář, na který odpovídáte

26. 03. 2019 - 22:03

miloš hlávka: Ad Klostergrab (Hrob)

Řekl bych, že současný stav evangelického kostela je důsledkem hesla, které jsme často slýchali za minulého režimu: "nejsou lidi" - tedy v tomto případě lidi, kteří by do toho kostela chodili na bohoslužby. Byl jsem tam před nějakými 15 lety a ten kostel byl už tehdy takhle "vymodlený" (podle vzoru "vybydlený" - akorát že v kostelech se nebydlí, nýbrž modlí...). Ale jedna věc na něm tehdy fungovala: hodiny na věži. Docela mě to tehdy překvapilo. Nevím, jak je tomu teď. Hlavní památkou reformace tam ale jsou pochopitelně ty odkryté základy toho původního evangelického kostela. Město mělo zřejmě i hornickou minulost - každopádně vždy (nebo téměř vždy?), když se u nás konalo mistrovství republiky v rýžování zlata, byla soutěžní družstva z Hrobu přítomna. Ostatně letos od 19. do 21. července se u nás bude konat opět.

Ad Graupen / Krupka: současná podoba kostela Nanebevzetí Panny Marie je dána stavebním vývojem. Původní menší kostel vyhořel v roce 1479. Když se pak stavěl nový, měšťané ho asi chtěli mít větší - jenže při původní orientaci by jim přehrazoval už tak úzké náměstí, které je spíše trochu širší ulicí. A tak se na správnou východní orientaci vykašlali a hlavní oltář nasměrovali k jihohohovýchodu, v souladu s východní stranou náměstí. A z původního kostela zůstal ten presbytář, který se stal boční kaplí. (Něco podobného v barokní + novobarokní podobě lze spatřit v Tiarnu di Sopra, kde z původního kostela také zůstal presbytář kolmo k novějšímu kostelu. A podobně se k původnímu gotickému kostelíku zachovala empírová přestavba v Mrákotíně (jo, je to právě ten městys, jak odtamtud po roce 1918 přivezli ten obelisk na Pražský hrad). Akorát že v té Krupce to tuším není zcela kolmá návaznost.

Ad Teplitz / Teplice: v německém názvu je vidět, že město bylo původně české (jinak by se přece muselo jmenovat hezky německy - třeba Schwulenstadt či tak nějak podobně ).
Ale jinak k vývoji: lázeňská sláva vypukla už v 18. století. V roce 1793 Teplice vyhořely, což urychlilo jejich přestavbu už víceméně v klasicistním duchu. Nejstarší (kdysi hrazené) jádro Teplic se táhlo od nynějšího Zámeckého náměstí na sever - k náměstí, na němž se nachází radnice (náměstí Svobody. Východně od spojnice těchto dvou náměstí se pak nacházela židovská čtvrť (se starou synagogou). Východně od jádra se nacházela ves Šanov (Schönau), která byla v roce 1884 povýšena na město a v roce 1895 spojena s Teplicemi do dvojměstí Teplice-Šanov. Později bylo vedle dalších obcí připojeno i město Trnovany (Turn).
Teplice byly postiženy už válkou, kdy přišly o Novou synagogu, další zkáza následovala po válce a postihla hlavně původní jádro Teplic. Z něj přetrvalo vlastně jen Zámecké náměstí a větší část severní strany náměstí Svobody, zbytek byl postupně z větší zbořen (židovská čtvrť se Starou synagogou už v 50. letech 20. století), náměstí Svobody v 70. a 80. letech, zástavba byla nahrazena novostavbami. Část východní strany onoho náměstí byla zbořena ještě po roce 2000 (místo, kde stojí nákupní centrum Fontána). Poměrně dobře se zachovala zástavba z 19. století mezi historickým jádrem a nádražím (např. kolem nám. E. Beneše) a hlavně lázeňská zástavba Šanova. Tyto části jsou chráněny jako městská památková zóna.
Viditelné prameny vulicích už nejsou - byly narušeny důlní činností, takže se nyní musí čerpat z podzemí (už více než 100 let).