Et quaerebat videre Iesum(Posvěcení chrámu, S100)

Jeden svatý praví, že bohatý je vskutku ten, kdo má mnoho Boha a ctnosti. Kdo má mnoho zboží a málo Boha, je chudý a nikoli bohatý, neboť vše [ostatní] je oproti Bohu jako nic. Tak také mluvil jeden pán, kterého chválila jho [dvorská] čeleď za moc a bohatství. I řekl: Vpravdě jste mě vůbec nepochválili, když jste zapomněli na to největší, proč mě máte chválit. Nemáte mě chválit, že má velikou moc a bohatství, avšak za to, že má moc dělat si se svým tělem, co chci.

Tenhle člověk, který toužil spatřit Ježíše, předběhl zástup a vyšplhal se na strom, aby tak Ježíše uviděl. a tu řekl náš Pán: "Pojď rychle sem dolů, musím dnes zůstat u tebe." Kdo chce vidět Ježíše, musí vše předběhnout. A jaký je důsledek toho, když vše rychle nepředběhne? Že Boha nikdy neokusil.Kdyby kdy okusil Boha, předběhl by rychle všechno, a nejen předběhl, avšak pronikl by vším stvořeným. Co by jeho láska mohla nechat [za sebou], to by rozbil.

Že nedokážeme vidět Boha, pochází z malé touhy a mnohosti stvoření. Kdo touží po vznešeném, je vznešený. Kdo má vidět Boha, musí mít velikou touhu. Víte, že vážná touha a ponížená pokora činí divy. Říkám, že Bůh může vše; ale nemůže odepřít něco člověku, jenž je pokorný a má velikou touhu. A když nepřinutím Boha, aby učinil vše, co chci, schází mi buď pokora nebo touha. Na vlastní kůži vám říkám a [zcela] jistě, že člověka může  touha přivést až k tomu, že ho provede ocelovou stěnou, jak [to] čteme o svatém Petru: že když viděl Ježíše, [samou] touhou [hnán] kráčel po vodě. Souhlasím s tím, že jeho touha mohla natolik přetvořit jeho přirozenost, že šel po vodě. A říkám ti: věc, která při naplňování roste, se nikdy nenaplní. Jako kdybychom vzali věrtelový sud  a nalili do něho [další] věrtel a on by s tím [dalším věrtelem] narostl, a tak by se nikdy nenaplnil. A [tou věcí] se míní duše: čím více touží, tím více dostává a pojímá a tím větší je její rozsah.

Kdo je Ježíš? Je [to ten] bezejmenný. a kdy lze uvidět Boha? Tam, kde není [žádného] včera ani zítra, kde je dnes a teď, tam uvidíme Boha. A co je Bůh? Jeden mistr praví: "Musím-li už mluvit o Bohu, říkám, že Bůh je něco, co nemůže dostihnout a uchopit žádné uvažování. Jinak o něm nevím nic."

A jiný mistr praví, že kdo pozná, že Bůh je nepoznatelný, pozná Boha. Ale tu vpadá do debaty svatý Augustin a praví, že Bůh je to nejvyšší, jež [však] sdílí veškerou křehkost. A chce říci, že Bůh je něco, v čem je nutně obsaženo všechno stvořené: jestliže vypadne z ruky boží slitovnosti, upadne v ruce boží spravedlnosti. Musí navždy v něm zůstat. A i člověk má nutně svou bytnost i potěšení v Bohu, v samém Bohu - jen pokud chce! Kdo však nechce mít mít věčné uspokojení a rozkoš v Bohu, musí ho přijímat od věcí, jež jsou tak chatrné,, že mu nesahají ani k onucím, neboť nezbytně musí mít všechno stvoření svůj počátek v Bohu, i těm, již jsou svrženi do pekla musí i přes jejich zavržení zůstávat část jejich podstaty.

Jestliže nechtějí přebývat v Bohu a v blaženosti, musí v něm přebývat proti své vůli v zavrženosti. Jaké bláznovství že člověk nechce zůstat u toho, bez nějž nemůže být.

A svatý Augustin [také] říká: Co je Bůh? Je to něco, nad co se nedá myslet nic lepšího. Ale já říkám, že je Bůh lepší, než se [vůbec] dá myslet, a říkám, že Bůh je něco, o čem nevím co [je]; o čem opravdu nevím co [je]. Je vše to, čemu je lepší být než nebýt, jehož bytí je lepší než nebytí. Vše, po čem může bažit touha , je Bohu vzdáleno a vůči němu nepatrné. Je nad vším tím, po čem může bažit touha. Když káži v Paříži, říkávám -a opravdu jsem se to odvážil říci - že ti všichni pařížští  [mistři] nedokáží vším svým uměním pochopit, jak je Bůh v tom nejmenším tvoru, třeba v komárovi. Ale teď říkám: celý tento svět to nedokáže pochopit. Vše, co se dá o Bohu vyřknout nebo myslet, Bůh vůbec není. Čím je Bůh v sobě samém, k tomu nemůže nikdo dospět, není-li vytržen do světla, jímž je sám Bůh. A [i] co je Bůh v andělech, je velmi odtažité a nikdo  [to] neví. A [také] nikdo neví, čím je Bůh v duši milující Boha, nežli ona duše, v níž Bůh přebývá. Čím je Bůh v nízkých věcech, trochu vím, ale jen maličko.Je-li Bůh uchopitelný poznáním, musí to být [poznání] bez veškeré přirozené smyslovosti.

Abychom byli tak vytrženi do světla, jímž je sám Bůh, a byli v něm věčně blaženi, nám pomoz Bůh. Amen.