Výklad modlitby kompletáře

Svaté hodinky nemají náhodnou formu, ani smysl. Staří do nich uložili nejeden význam, a sledujeme/li jej pozorně, zazáří nám jako světlo. Hle, zde je výklad kompletáře, poslední modlitby dne:

Ve starém znění ustanoveném otci Tridentského koncilu začíná modlitbou{vybídnutím:"Fratres, sobrii estote et vigilate, quia adversarius vester, Diabolus, circuit sicut leo, querens quem devoret. Cui resistite fortes in fide." (Bratři, buďte střízliví a bděte, neboť váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí, hledaje, koho by pohltil. Jemu se braňte v síle víry. - 1.list sv.Petra 5,8-9). Je to upozornění na veliké nástrahy nepřítele, jenž nás může svést s cesty pravdy. Po II.vatikánském sněmu byl tento verš, zřejmě pro svou obecnost, vypuštěn. Nicméně je to škoda, neboť co je to, co nás může pohltit ještě těsně před koncem naší cesty? Například nevěra a materialismus. Proto je se mu třeba bránit silou víry. Je možné i to, že takové ochabnutí vstupní stráže modlitby odpovídá době, v níž nevíra a materialismus zasahují celé zástupy lidí.

Po tomto vybídnutí následuje zpytování svědomí a vyznání vin. Po skončení každého období je totiž potřeba vydat počet ze zisků a ztrát. Tak to dělé každý hospodář, protože bez jasného uvědomění si obojího nemůže pokračovat dále ve svém díle. A my to zde děláme na ukončení dne, kdy se ukládáme ke spánku, "malé smrti", avšak u vědomí "velkého dne" našeho života, na jehož konci budeme také vydávat počet. Po prosbě o boží pomoc a hymnu, v němž se loučíme se dnem, navazují žalmy. Užívané žalmy hovoří často o přechodu, boží ochraně při něm, o trvání života po smrti a o důvěře. Výklad veškerých žalmů kompletáře není možný v tomto krátkém textu. Nejčastěji užívaný žalm () hovoří o boží ochraně, o Andělech, kteří chrání cestu člověka, poněvadž zná jméno Hospodinovo a plně v něj doufá (v.2). Žalm končí příslibem: "Bude ke mně volat a já ho vyslyším. Já jsem s ním v každém jeho trápení; vytrhnu jej a oslavím. Naplním ho plností dnů a zjevím mu svou spásu." Podobnými přísliby a prosbami jsou naplněny i jiné žalmy, užívané v kompletáři: "Pro své jméno, Pane, oživ mě, pro svou spravedlnost osvoboď"(Ž142), :Nezanecháš v podsvětí mou duši, nedopustíš, aby měl tvůj věrný v temnou říši mrtvých pohlížet"(Ž15), "Svého ducha do rukou ti vkládám, spasíš mě, Pane, Bože věrný"(Ž30). Na ně navazují kratičké verše, vyjadřující různé myšlenky. Zde byl v centru starého kompletáře verš z Jeremiáše, poukazující na tajemnou jednotu ve jméně Božím: "Tu autem in nobis est, Domine, et nomen sanctum tuum invocatum est super nos" ("Ty v nás jsi, Pane, a nad námi bylo vzýváno tvé svaté jméno.

" V nedělním kompletáři pak čteme tento verš (Zj22,4-5): "Budou hledět na tvář Páně a na čele budou mít jeho jméno. A noc už vůbec nebude, ani nebude třeba lampy nebo světla slunce: Pán, Bůh je bude ozařovat a budou kralovat na věčné věky." Smysl je tento: Spravedliví po přechodu z těla smrti uzří utváření božských světů a božské síly. Nebude již těla, ani tělesných smyslů, zatemňujících poznání Boha - neboť jako nesneseme světla slunce a chráníme si před ním zrak zatemnujícím sklem, nesnesli bychom v tomto nedokonalém stavu bezprostřední přítomnost boží a jsme tedy chráněni tělem a jeho vnímáním do té doby, než pro Boha dozrajeme. Avšak až této noci nebude, namísto světla našeho rozumu sám Bůh bude vládnout naší mysli a ozařovat naši bytost paprsky blaha.

Na tento okamžik daleké budoucnosti se tedy upínáme, když se připravujeme k spánku a s radostí pravíme: "Do tvých rukou, Pane, svěřuji svého ducha." (responsorium) Kompletář vrcholí zpěvem Simeonova chvalozpěvu, písně starce, jemuž bylo na sklonku jeho života dovoleno uzřít mesiáše:

"Nyní propouštíš, Pane, svého služebníka

podle svého slova v pokoji.

Neboť mé oči uzřely tvou spásu,

kterou jsi připravil před tváří všech národů -

světlo k osvícení pohanů a k slávě tvého izraelského lidu..

Jeho smyslu bychom v rámci už řečeného mohli rozumět také takto: Jsem zproštěn svého služebného těla, neboť mé oči uviděly cestu vykoupení; cestu, která není vyhražena jen některým, velkým a vyvoleným / cestu, poníž mohou všichni jíti; a nic mne již nezastaví, abych se po ní nevydal. Skryté dveře se mi otevřely, Hospodinův Mesiáš mi zjednal přístup k Bohu."

Jistě je i mnoho dalších významů, jež se skrývají v této velebné modlitbě. Naše poznání je omezené a nikdy nemůžeme dohlédnout až na dno věcí. Avšak buďme Bohu vděčni za vše, co nám zjevil a co jsme směli duchovním zrakem zahlédnout.

DEO GRATIAS!