Dopis 327 - 328

15. červen 2018 | 15.35 |
blog › 
Dopis 327 - 328

327.      dopis

Johannes Kepler, Linz
Gerhardovi von Taxis ve Vídni
10.prosince

Důstojný pane obristleutnante, zemský hejtmane, svobodný pane von Taxis!

Velice dobře si vzpomínám na horoskop, který jsem vaší milosti vyhotovil před šestnácti lety pro jednoho českého šlechtice, který chtěl zůstat nejmenován. Jsem připraven a rád vypracuji i nový horoskop za výhledový honorář, pokud se mezitím dospěje k přesnějším údajům o správném čase narození. Musím se však zcela spolehnout na požadavek vašeho zadavatele nešetřit ho v žádném ohledu. A jen o to více se na něj musím odvolávat, že osoba, jež Vám svěřila tento důvěrný úkol, která se mi stále nechce dáti poznat, byla jistě mezitím svým stavem vyvýšena neméně než Vy sám, spíše bych řekl , že ještě více. Dovolte mi tedy říci, že některé z otázek vaším prostřednictvím vznesených, jsou skrznaskrz pošetilé. Na takové dají odpověď jen komedianti a podvodníci, kterých se ovšem mezi astrology nalézá hodně. Trpí-li Váš pán v současnosti dnou, je možné, že ho jednoho dne postihne mrtvice; ale kterého roku a kdy, to je zcela v Boží ruce. Zač Váš pán považuje hvězdy? A zač považuje sama sebe? Nežije přece na této zemi sám. Jen vzhlédněte vzhůru k obloze. Myslíte, že by se všechna ta souhvězdí starala jen o jednoho jediného člověka? Každých z nás se cítí středem vesmíru. Ale právě pohled na hvězdné nebe ukazuje, jak se jednotlivost v oněch myriádách zcela vytrácí. Ne, postavení hvězd v hodině zrodu člověka poukazuje na možnosti, které jsou za určené konstelace pravděpodobnější než jiné. Zda člověk tyto možnosti využije, zda se řídí příslušnými výstrahami a zda dojde štěstí, je zcela jiná otázka; to je zcela na něm a vyžaduje to vytrvalé úsilí. Hvězdy poskytují pouze předběžný nástin života, ale ten obraz musí dohotovit až do poslední čárky každý sám. To se snad Váš pán, který je podle všeho hrdým šlechticem, má za tak nerozhodného, že se učiní něco, což by asi neučinil vůči císaři, ba ani vůči Bohu, totiž že se bezpodmínečně podřídí hvězdám? Chce vědět, zda si vytvořil v Čechách nepřátele. Ale to může říci sám, jestliže se tam přespříliš obohatil na úkor druhých. Má-li pak zůstat vojákem? Jistě tak učiní, pokud bude dále pokračovat válka, která mu již přinesla tolikerý prospěch. Zdali uspěje v cizině? To se ukáže, pokud ho tam zavede válka. Pod jakým znamením se nalézají jeho nepřátelé? To závisí na tom, koho si znepřátelí. Co se týče císaře, ten asi nebude mít zvláštní náklonnost ani k jedné straně, což však nevylučuje milostné poměry různého druhu.

Pokud by mocnář dbal na hvězdy stejně jako tazatel, poslal by ho se značnou mocí, již mu svěřil, proti nepřátelům v cizině. Co se - podle zpřesněného údaje o hodině narození - týče následujících let, povede se mu od září 1624 do září 1625 velice dobře. V letech 1625 až 1626 je třeba očekávat velmi obtížná jednání, v letech 1626-1627 se může dostavit vzestup a povýšení do vyššího stavu, které mu ovšem přivodí další závist. V letech 1627 až 1628 se povede spíše hůře než dobře, v letech 1628 až 1629 to bude ještě horší a od té doby vládne nejistota až do března 1634, kdy je se třeba obávat strašlivých zmatků. Ale kdo by hleděl tak daleko dopředu? Vše může dopadnout i jinak, bude li se zmíněný pán jinak chovat. Mohl by si snad dopřát klidu, aniž by mu v tom hvězdy bránily. Avšak kdo se tak tvrdošíjně táže a chce všechno přesně vědět, může podlehnout pokušení alespoň něco z toho zakusit na vlastní kůži. Nechť však při tom neopouští světlo rozumu, které lidem září jasněji, nežli světlo hvězd.

328.      dopis
Giullaume Lamormaine SJ, Vídeň
Adamu Contzenovi SJ v Mnichově
na první svátek Vánoční
Milovaný bratře!

Nemělo by být třeba naléhavé pobídky Jeho Eminence generála, abychom se přičinili o svornost a odložili jakékoli vzájemné spory. Rakousko a Bavorskou jsou nyní dva sloupy, na nichž spočívá naděje Říma na úplnou rekatolizaci, alespoň na Evropském kontinentě. To je a zůstává nejvyšším cílem, kterému se musí podřídit veškeré ostatní zájmy. Proto mohu jen opakovat, milý bratře, že musíš nasadit veškerý svůj vliv - a jistě se Tito bez dalšího podaří - aby vévody Maxmiliána zavázal k neochvějné věrnosti císaři. Nesmí dojít k žádným námluvám s Francií ani se Španělskem. Svatý Otec je z jiného těsta než jeho předchůdci a má vůči Madridu vyloženou nechuť. A také si nedá nikým poroučet a nejraději by sám jako vojevůdce rozprášil všechny kacíře. Takovými plány ovšem nadělá více škody než užitku. Tím více je úkolem Societas Jesu neochvějně sledovat cestu k cíli, který nakonec církvi nejvíce prospěje. Císařem si přitom mohu být zcela jist. Zcela ho ovládá pocit hrůzy před tím, že nedosáhne věčné blaženosti, když zanedbá své povinnosti vůči Bohu a církvi. Tento strach ho činí schopným všeho - v našem smyslu, a není pro mne těžké ho v něm udržovat. K tomu je třeba připočíst císařův obojaký charakter, jaký je příznačný pro většinu Rakušanů. Dokáže být okouzlující a šarmantní a velice milý, dokud se cítí nejistý, což většinou je. Když však cítí ve svých rukou moc, jedná bezohledně, ne-li přímo brutálně. Strach je třeba podněcovat i u vévody Maxmiliána, jenž by se nikdy neměl cítit bezpečně ve Falci, pokud mu nebude tam stát po boku císař a chránit ho. Papež Urban prohlásil následující rok Svatým rokem. Musíme tento Svatý rok využít, abychom rozbili na padrť rozsáhlé spojenectví, které mezi sebou uzavřeli kacíři vedení rukou nešťastného kardinála Richelieua. Francie se vydává na nebezpečné stezky postavit své vlastní mocenské nároky nad věc katolického křesťanstva. Důkazem může být odsouzeníhodný vpád to Valtelliny. Tento příklad musí být odstrašující i pro Bavorsko. Poté , co se podařilo dovést ke krachu spojenectví mezi Anglií a Španělskem - a Olivares za to tvrdě zaplatil musíme nyní usilovat o to, aby spojenectví Anglie a Francie nepřineslo plody. Je politováníhodné že existují rozpory mezi Madridem a Paříží, nebo mezi Římem a Madridem. Tím rozhodněji musím k sobě připoutat Vídeň a Mnichov. A na nás dvou mnohé záleží.—

pžedchozí část:                                     andresius.pise.cz/498-dopis-325-326.html

následující část:                                    andresius.pise.cz/501-anno-1625-smrt-krale-jakuba-dopis-329-332.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář