Článek o Galileově dalekohledu + Dopis 153

Aviso
O velikém umění Galilea Galileiho a jeho patření na Měsíc, a též jak tento dal na Měsíc pohlédnouti jiným

V Benátkácch již slyšeli o tom, že Holanďané mají trubičku, pomocí níž se dá na moři spatřit loď dobré dvě hodiny před tím, než ji spatříme lidskýma očima. Ale nevěřili tomu. Jen jeden mathematicus z Padovy si ihned uvědomil, jak se dá taková trubička pořídit, a dal si ji vyrobit. S ní pak vystoupal na zvonici v San Marco spolu s některými benátskými patriciji, a nechal je se tou trubičkou podívat. Byli náramně udiveni a ihned rozpoznali nenahraditelný význam takového přístroje pro vojenské umění. Hlavně prokurátor Antonio Priuli se jí nemohl vynadívat, načež mu Galileo Galilei onen přistraj daroval.

Odměna na sebe neenchala dlouho čekat. Benátská signorie ustanovila Galilea řádným doživotním profesorem matematiky a zdovjnásobila jeho dosavadní padovský plat na částku tisíc zlatých. Avšak očekávání laciné výhody je zklamalo. Neboť už po pár týdnech po tomto spektáklu připlula do Benátek holandská kupecká loď a na trhu začali nabízet dalekohledy v libovolném množství za pár scudů. A všichni si mohli být jisti, že podobný obchod kvete i v jiných městech středomoří, a že napříště Benátčané nespatří turecké galéry - stejně jako dříve - o nic dříve, než ony  Benátčany.

Nato zaměřil Galilei svůj dalekohled nikoli na pozemské cíle, ale na Měsíc. A tam učinil, jak tvrdí, objevy, jež Signorii přiměly upravit mu plat opět na původní polovinu. Neboť Měsíc, jenž je pro naše přirozené oko i pro keřsťanskou víru krásný, hladký a kulatý, má být podle Galilea vskutku ošklivý. Jeho povrch se prý podobá kůži pokryté vředy. Jsou tam prý hory a údolí jako na Zemi, ale příkřejší a četnější. Některé z těch největších vyvýšenin prý už Galilei dokonce změřil, aniž by ovšem oznámil, jak se toho dá docílit. Dále Galilei tvrdí, že se Měsíc skládá z téže hmoty jako Země, až na to, že se na kresbách, které Galilei zhotovil nedají poznat žádné lesy, řeky ani moře. Ještě štěstí, že Galilei neobjevil na Měsíci také lidi, poněvadž to by se o jeho pozorování rozhořely ještě větší spory, než jaké se o ně už beztoho vedou. Neboť zatímco při pohledu ze zvonice se můžeme vždy ujistit tím, že loď, kterou pouhým okem nevidíme, se brzy vynoří na obzoru a vpluje do přístavu, něco takového při pohledu na oblohu nikdy nenastane.

Jen nebe samo snad ví, co vše ještě na něm mohou objevit Galileo a další po něm. Benátská Signorie ovšem z toho žádný další zisk mít nebude. Galileo se mezitím také vzdal svého místa v Padově a dal se za výhodnějších podmínek k dispozici florentskému vévodství. I svou dosavadní životní družku, Marinu Gambu, jež mu porodila tři děti, zanechal v Padově.

Nyní mohou, stejně jako ostatní Benátčané a koneckonců všichni lidé na zemi, jen bezradně vzhlížet k nebi.—

153. dopis
Johannes Kepler, Praha
Kryštofu Besoldovi, Tübingen

9. aprilis

Milý příteli!

Konečně, konečně, o sobě dal vědět! Držím v rukou útlou knížku, kterou mi včera předal Galileiho posel z Toskánska. Má titul Sidereus nuncius a je mi dražší, než cokoli, co bylo vytištěno od časů Gutenbergových. Vskutku vstupuje k lidem jako pravý posel hvězd a ukazuje úplně nový obraz světa. Neboť to, co Koperník směle tvrdil, čeho se zmosňoval svou vizionářkou silou Giordano Bruno, k čemu jsem sám dospě a co jsem propočítal na základě Brahových měření, to Galilei viděl! A třebaže mu zákony optiky nejsou zřejmě zcela blízké, geniální intuicí vytušil možnosti perspicillia a využil je. A s jakým ohromným výsledkem, sděluje lapidárními slovy jako by přebíral hrách a boby. Sál jsem do sebe tento spis jako nebeskou manu a nenechám Galilea dlouho čekat na odpověď.

Jen si poslechněte tohle: Měsíc je složen ze stejné hmoty jako Země a ne z nějaké quinta essentia, jak učili od dob Ptolemaiových! Nevykazuje sice žádné známky rostlinného, živočišného, nebo dokonce lidského života, ale představuje stav, do něhož se jednou v daleké budoucnosti může dostat Země, až pomine tisícileté království a lidstvo bude povoláno k jiným věcem.

Dále: Sedmihvězdí se skládá z více než čtyřiceti hvězd. Na nebi a ve světovém prostoru se také nalézá mnohem více hvězd, nežli můžeme vidět pouhým okem. A kdo se smál Brunovi, že nás upozorňoval na nekonečnost vesmíru, již si nikdo z lidí nedokáže představit, stačí, aby v budoucnu podobně jako Galilei zaměřil dalekohled na takzvanou mléčnou dráhu. V ní jsou shromážděny nesčetné hvězdy. To znamená, že můžeme nekonečno pojmout jako matematickou veličinu. Nebo jinak řečeno: Existuje i to, co nevidíme a je pravé, co nevíme.

Promiňte, že se dávám sthnout k závěrúm, jež vás děsí, ba musí děsit, ale Galileiho hvězdné poselství mě přemáhá. A poslyšte, že nejen naše Země má svého průvodce v Měsíci. Planetu Jupiter obklopují dokonce čtyři měsíce! Galileo je spatřil tak nezpochbnitelně, jako jste viděl vy mne v Tübingen. A tím je difinitivně dokázáno,že Země nemůže být ve středu univerza. Tím je dokázáno, že planety obklopené měsíci (neboť kromě Země a Jupiteru mají svoje měsíci jistě i Saturn a Mars - se pohybují okolo SLunce! A Slunce je stálou hvězdou, jakých je bezpočtu dalších.

A toto celé nezměrné universum v jeho vpravdě božské harmonii má být stvořeno jedině a výlučně pro člověka? Není nutno pro tak veliké množství podobných hvězdných systémů předpokládat i podobné formy života na jiných planetách? Jen vytvořit lodě a plachty, jež by byly vhodné pro nebeský vzduch! Jistě nebudou pak scházet srdnatí mužové, které nevyděsí liduprázdné dálavy a kteří se vydají hledat život na jiných hvězdách a nebo ho tam zavezou.

Rouhám se tím Bohu? Ó kdepak, vyznávám tím jeho nepochopitelnou velikost. Církve budou asi odsuzovat takové myšlenkové konstrukce, do kterých se ovšemže Galileo moudře nepouští, ale přenechává je svým čtenářům. Už teď se na Galilea vrhají a vytýkají mu lži a klam. A i když se ten mazaný Ital, jenž vedle sebe neuznává nikoho jiného, nijak nevyjádřil o mých spisech a nijak je nepodpořil, aniž mě jakýmkoli způsobem zaštítil proti útokům, já se za něj otevřené postavím, abych nezradil - když ne jeho, tedy Boha. Galilei už i tak se hleděl pojistit a nazval své Jupiterovy měsíce "Medicejskými hvězdami". To mu zjedná přízeň ochranu rodu Medici.

Milý příteli, buďte ujištěn, že se dnes probudíte v jiném domě, nežli v tom, v němžjste dosud žil a jenž jste považoval za své vlastnictví; a nejen vy, ale i všichni předkové od nepaměti. Při našich rozhovorech v Tübingen padala slova o generální reformaci nebo dokonce snad revoluci ve Svaté římské říši. Na nebi již nastala. —

předchozí část:                           andresius.pise.cz/384-dopis-151-152.html

následující část: