Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
v lednu
Milý příteli a bratře,
válka již vypukla, a to přímo u nás, v naší zemi! Sice ještě nebyla žádná bitva, ba ani šarvátka, čehož skutečně je třeba litovat, neboť se ta soldateska pobíjí mezi sebou a nikdo po nich netruchlí. Ať již se takoví zaprodají dnes či zítra tomu či onomu praporu, vždycky se do zbraně hrne jenom povrhel všech evropských národů. Ti, kdo vychvalují válku jakožto řemeslo, jsou hanebníci. A nikdo netrpí více nežli lidé, kteří nechtějí nic jiného, než žít v míru a důvěřují v to, že jim císař poskytne ochranu. S tím bude asi nyní konec. Císař vydal patent, jímž povoluje arcivévodovi Leopoldovi sbírat vojsko. A ten nyní nechává ve svém pasovském biskupství naplno zaznít verbířským bubnům. Potají se vyrojili verbíři obrista von Trauttsmandorf i v Rakousích. Bezuzdné hordy už se udomácnily v horním Mühlviertelu, sužují tam vesničany a vůbec se nechystají odtáhnout do Pasovska. Z Čech táhnou celé hordy pěšáků a cestou vypalují dvorce s berou s sebou dobytek, znásilňují ženy. Jízdní z Valonska a Lotrinska rovněž proudí v celých kolonách a vyvádějí hůře než Turci. A je se nutno ptát, pročpak se neshromažďují v Alsasku, kde se tedy údajně zbrojí kvůli Jülichu? A kdo udrží tyto násilnické hordy vůbec v jakých mezích, až dosáhnou plné síly, kterou nikdo nezná a nikdo neví, na kolik je stanovena? Nalézáme se nyní v takové nouzi,, že jsme musili prosit o pomoc krále Matyáše, toho věrolomného Matyáše, s nímž už jsme doufali, že nebudeme mít více nic společného, když nás znovu vydal císařově moci. Starhemberg obdržel od císaře skálopevný příslib, že bude Rakousku, Moravě i Uhrám vydán stejný Majestát, jako Čechům, čímž bez jediné rády mečem získá nazpět vládu, jež mu uzmul jeho bratr. Ale teď k nám do země císař posílá morovou nákazu, která řádí hůře nežli černá smrt. Zemští stavové povolávají desetinovou zemskou hotovost, aby nasypala šance před městy a panskými sídly a aby hájila zemské hranice. Ale tito muži nezkušení ve zbrani a nedostatečně vyzbrojení se nemohou postavit žoldnéřům. A ještě chybí i peníze na jejich stravu. A tak celá tíže spočívá na sedláku a to dvojmo: za prvé v tom, aby dobrovolně poskytl, co potřebuje, tomu, kdo jej chrání, předtím než jej o vše, co má, připraví lupiči, kteří vlastně ani nejsou jeho nepřáteli. Má toto být začátek konce Habsburků, jak ho častokrát prorokoval Anhalt? Pak by si opravdu bylo třeba přát zachránce pro Říši v osobě francouzského krále. Kdyby jen sem rychle přispěchal! Nemohu se totiž zbavit podezření, že se všechno toto zbrojení odehrává ne kvůli Jülichu, kam by se to vojsko musilo přes celé Německo teprve krvavě probojovat, ale kvůli Čechům! Nemá nakonec posloužit tam, aby bylo nástrojem císařovy pomsty, buď vůči vám, kteří jste si na něm vyvzdorovali Majestát, nebo vůči Matyášovi, případně vůči vám oběma? Nebo snad arcivévoda Leopold sleduje naprosto jiné vlastní cíle a neví již, kdo se koho pokouší oklamat? Ale ať už se vše rozuzlí jakkoli, neštěstí je tady, a nikdo nedokáže předvídat, jak vše skončí.—
151.dopis
Václav Kinský, Praha
Rakouskému králi Matyášovi ve Vídni
v únoru
Vašeho královského veličenstva vždy uctivý služebník, hodlám Vám podat podrobnou zprávu o císařových plánech, neboť jakožto jedna z hlav protestantské strany a intimní důvěrník strany katolické znám záměry obou stran a mám i hodnověrné osoby u dvora, jež mě zpravují i o nejmenších podrobnostech, že není těžké z nich vyvodit patřičné závěry.
Císař je skrznaskrz prostoupen myšlenkou na pomstu. Pomstu vůči Vám, jenž jste ho, jak ve své zuřivosti soudí, oloupil o jeho země, zklamal jeho důvěru, porušil krevní svazky a bezbranného jej přepadl. Také na pomstu vůči protestantům, kteří si na něm vynutili Majestát, a tím se dotkli jeho císařské cti. A také na pomstu vůči katolíkům, protože svou bojovnou nesnášenlivostí ruší v Říši mír. A protože pomstychtivost zaslepuje, sleduje císař vzájemně si protiřečící plány, neustále mění své úmysly a nevidí pravé nebezpečí, jež mu hrozí od skutečných nebo jen domnělých nepřátel.
Francouzský král požádal arcivévodu Albrechta o povolení průchodu jeho vojsk Španělským Nizozemím. Takový neúnosný požadavek musel místodržící ovšem odmítnout. Ale Francouzi přesto vytáhnou. A kdo se jim postaví? To by nedokázal ani Spinola, kdyby Španělsko skutečně poskytlo vojenskou pomoc, k čemuž se však král Filip, jak tvrdí Zuňiga, nezdá být nakloněn. Belgie, Franche-Comté a Alsasko tak leží nechráněné před francouzským králem, může si dle libosti posloužit. A není vůbec pochyb, že to má v úmyslu. Jeho verbíři v Říši s heslem "Svoboda" na rtech svolávají pod jeho korouhve.
Ale tohle císaře nesouží. Hůře hodnotí ohrožení Uher, Rakouska a Moravy z vaší strany. Dává tedy zverbovat vojsko, aby Vám je opět mocí odňal. Proto si na svou stranu získal příslibem nástupnictví arcivévodu Leopolda. Verbuje se údajně kvůli Jülichu, ovšem v Pasovském biskupství pokračuje najímání mnohem rychleji nežli ve Štrasburku, který je od Jülichu mnohem blíže. Jakmile totiž pasovské vojsko nabude patřičné síly, může si císař dle libosti podrobit Čechy, a pak vytáhnout do pole proti Vašemu Veličenstvu, a zdá se že jedno i druhé má v plánu.
Zároveň se však snaží dosáhnout téhož mírovými prostředky, poněvadž chová nedůvěru vůči tak velké vojenské síle v rukou arcivévody Leopolda. Ten by totiž přes veškeré ujišťování o své oddanosti, nemusel jen tak klidně počkat na okamžik svého nástupu na trůn. A neméně podezíravosti chová císař vůči bavorskému vévodovi Maxmiliánovi, pro jeho mocenské snahy ve spojení s Katolickou Ligou. Na druhé straně se císaři doneslo, že čeští protestanté uzavřeli tajné spojenectví se Slezskem a Unií je proto, že počítají s císařovým brzkým úmrtím, a po něm chtějí nabídnout českou korunu falckému kurfiřtovi.
Již takřka svolané shromáždění knížat bylo namířeno proti Vám, neboť Vám má svým rozhodnutím opět odejmout Uherské země, Moravu i Rakousy. Zvací listy byly již přichystány k odeslání a kurýři byli připraveni, když na poslední chvíli přepadly císaře pochyby, poněvadž jej kolínský kurfiřt Arnošt, jenž se velice zasazuje o vyrovnání mezi Vaším Veličenstvem a císařem, od takového kroku odradil. Došlo ke strašnému výstupu, když císař brzy ráno zavolal Barvitia a poručil mu zničit připravené zvací dopisy. "Všichni", křičel císař velice rozhněván, se proti němu spikli, usilují o jeho čest i o jeho život, chystají se popravit (sic!) jeho i jeho bratra Matyáše, aby povznesli na trůn Ferdinanda!
To se jeví ovšem zcela beze smyslu, ale na pražském dvoře, jak rychle rozpoznal nový španělský vyslanec Zuňiga, nyní vládne babylonské zmatení. Teď si zase hodlá císař získat zpět Uhry, Rakousko a Moravu tím, že jim udělí majestát, jaký obdrželi Češi, ovšem Čechům jej chce pro změnu odejmout! Tak se plány spřádají a ruší, a zase obnovují, a znovu se odkládají ad acta, a nestane se nic, nežli že do Pasova, do Alsaska a do Francie se stahují vojáci. A to je špatné, protože kde řinčí zbraně, brzy také poteče krev.—
předchozí část: andresius.pise.cz/...
následující část: andresius.pise.cz/...