Protikalvinistický leták + Dopis 236

Leták
Sedmihlavá kalvinistická saň

Humaniter: jako člověk přátelský

Hle toť jest duch kalvinisty,
jenž v svět vpadá zde i místy
Na hlavě se sedmicí hlav,
jak mu káže obraz i stav:
Zpočátku se staví milým,
dvorným, ke všem přívětivým,
ctnostným, mírným, vážným, tichým,
dokud jde voda na jeho mlýn.
Lichý je však přesto v srdci
proroka s larvou na líci.

Humiliter: jako beránek pokorný

Pokorný se ve všem staví,
dokud nemá správné zprávy,
jak beránek trpělivý,
co ni nezná býti divý
roucho oděv beránčí
žádný již v něm vlka zří.

Callide: jako liška lstivý

Jak se však jen vetře v přízeň
a pro ctnosti je všude chválen,
rychle změní svoji tvářnost
a beránčí obezřetnost;
liškou on se stane hbitě,
zrádně jedná ve všem skrytě,
a hledá jen obmysl,
by mu zisk tu přinesl.

Insatiabiliter: jako vlk nenasytný

Potom vezme kůži vlčí,
v níž se jeho chtivost zračí
v zuřivosti rve a trhá
nasytit se ničím nedá.
Nestačí mu zboží, jmění,
duši chce mít k potěšení,
světa všeho nedosti syt,
bude stále jen více chtít.

Sanguinolenter: jako levhart krvelačný

Pýše jeho kdo se nepoddá
špatná jemu zbude hospoda.
Jak levhart právě ukrutný
život vede svůj zpupný.
Ani druha nešanuje,
krví Říše pokryta je
a novina je to jistá,
jakou že nám lázeň chystá.

Flammis furiose: satanem je ohnivým

Hrozným ohněm a pálením
škodí říši i všem zemím,
vysoko šlehají plameny,
zuřivého ryku ozvěny.
A hubí duše, těla,
smrti tak cestu dělá.

Diabolice: v každém skutku i vzdání je ďáblem

Jako satan od počátku,
dobrého nepojal skutku,
nic dobrého nezamýšlí
je semenem všeho býlí
také jedu kacířského,
proklatého kalvínského,
ke zhoubě jenž naší pílí,
a k našemu pádu cílí.

Ó křesťane, střez se ho jen,
nechceš-li být žití zbaven.

236. dopis

Théodore d'Aubigné, Paříž
Fridrichu V. Falckému v Heidelberku

na březnové Idy

Královská vaše Výsosti, nejjasnější kníže. Váš urozený a milostivý strýc, jeho jasnost vévoda Bouillonský mi naléhavě kladl na srdce, abych Vás osobně informoval o události, jež se přihodila v těchto dnech, neboť zavdal příčiny k podivu i znepokojení a ani Vás by neměla nechat chladným. Jistě víte, že papež založil coby pravou ruku svatého stolce "Congregationem cardinalium de propaganda fidei" a uložil jí, aby ho pravidelně zpravovala o celkovém stavu křesťanstva. A zatímco Jezuité se ve všech zemích, v nichž neblaze rozvinuli svou činnost, vždy úzce váží na státní moc, tato kongregace ovšem pracuje pod přímým vedením papežovým. A již dlouho se soudí, že se její činnost neomezuje na pozorování a zkoumání poměrů, leč že skrze kongregaci se udílejí a plynou také tajné pokyny.

Dostali jsme novinu, že jistý člen kongregace, synovec kardinálův, Gaspard Baronius, byl poslán do Španělska s poselstvím, jež není bezvýznamné.

Od zavraždění našeho krále Jindřicha se nalézají hugenoti ve Francii v neustálém nepokoji a napětí a jsou ustavičně na stráži. Královně nevěří a ve výchovu následníka trůnu Ludvíka mají též malou důvěru.Pan de Lesdigniéres tedy polapil v tichosti papežského emisara v Besanconu a dopravil do Paříže do paláce vévody de Bouillon. Tam ho podrobili výslechu, k němuž jsem byl přizván. Mělo to dvojí důvod jednak v mé víře, již jsem nejednou osvědčil, jednak v mých zkušenostech a státnickém umění. Já mám ovšem i jistého služebníka, jenž je obdařen darem proroctví. Tohoto mladíka, jenž se narodil němý a hluchý, ale postupně se naučil velice trefně vyjadřovat posunky, jsem si vybral z útrpnosti, abych ho vyrval bídě a ochránil před záští lidí. Má totiž určitý dar předvídání, který dokáže jiné vyvádět z míry. Přísně jsem mu sice zakázal, aby této své schopnosti užíval v mém domě, nedá se tomu však vždy zabránit. Tak se také stalo, že náš "němý", jak mu říkáme, předpověděl naprosto přesně den, hodinu i to, jak bude náš král Jindřich IV. zavražděn, a já si dodnes vyčítám, že jsem na to nedal. Proto bylo jedním z našich záměrů, vyptat se na papežské plány také našeho "němého".

Na začátek ovšem stačilo, co měl Baronius při sobě. Zlata měl při sobě, že by s ním mohl několikrát procestovat celý svět, aniž by mu cokoliv chybělo. Stran svého poslání se Baronius obestřel mlčením. O to výmluvnější byly dokumenty, které s sebou nesl s mnohými doporučujícími listy. Byly tam dva spisy , které nesly tituly "Artes pacis" a "Artes belli". Vyhrožoval nám nejhroznějším prokletím, když jsme se na ně chtěli podívat. To nás ovšem neodradilo. Byli jsme otřeseni, když jsme tam četli, jak cynicky s jakou chladnou krutostí hodlá církev sledovat své záměry. Přesně tam bylo určeno, kdy je to možné prostředky mírovými, a rozhodně se tam doporučovalo necouvat ani před prostředky válečnými. Nikde nebylo ani stopy po tom, že by se mělo mírovým prostředkům dáti přednost. Ze všeho čišel spíše pravý opak. Z údajů ve spise "Artes belli" vysvítal hrůzný účet: Církev připravila od dob Konstantinových, kdy se stala státním náboženstvím, o život asi deset miliónů lidí. Proti tomu bledne vše, všechny neblahé činy, jež natropily jiná náboženství a i počet obětí pronásledování křesťanů je oproti tomu skrovný. Ale zdaleka s tím nebude konec! Papež rozhodl naprosto nevývratně a vyhlašuje nařízení vyhladit protestanty všechny a do jednoho! Celá Evropa má být uvržena do jediné ohromné Bartolomějské noci. Ne sice z dnes na zítřek, ale bude postupovat systematicky, krok po kroku. Z dokumentu "Raethorum commentarios" se dalo vyčíst, že v tomto malém kantonu Spříseženectva má být učiněn počátek nového křížového tažení. Další na řadě má být Ženeva a následovat za ní má snad Francie. Hned jsem se na to vyptal "němého" a on s ďábelským smíchem předpověděl kruté pronásledování hugenotů a porušení ediktu Nantského. Zmínil při tom jméno Richelieu, čemuž mohu sotva věřit, neboť je to zcela nevýznamný duchovní a ani jako státní sekretář nemá na královnu velký vliv. ale již jednou jsem takto nevzal v potaz předpovědi našeho "němého"...

Budeme tedy ve Francii bdít na stráži. Vévoda de Bouillon ovšem soudí, že i v Německu byste se měli mít na pozoru. Není radno podceňovat katolickou církev a její bezohlednou mocichtivost. vévoda se proto hodlá osobně obrátit na Vaši Výsost. Mně však uložil předtím úkol, abych se Vás dotázal, zdali bychom se neměli "Němého" otázat i na budoucnost protestantů ve Svaté římské říši a též s ohledem na vaši osobu, jež platí za předurčeného vůdce a do níž skládáme veškeré naděje.

Lístek

Můj milý, Němý má nám předpovědět budoucnost. Co ty o tom...?

Lístek

Milá má, mojí budoucností jsi Ty a tvým životem ke mně budoucnost promlouvá. Ať o ní ten Němý pomlčí...

předchozí část:                          andresius.pise.cz/440-rok-1617-dopis-233-235.html

následující část:                        andresius.pise.cz/442-posledni-vyprava-a-smrt-w-raleigha-dopis-237.html