Dopis 94 - 96

8. červen 2016 | 19.37 |
blog › 
Dopis 94 - 96
94. dopis
Wilhelm Eo Neuhauser, Štrasburk
Samuelu Dilbaumovi v Augšpurku
na den sv. Lukáše
Pane!
Vaše relací o nové hvězdě směšuje odpudivým jarmarečním způsobem nepochopenou pravdu se zdánlivě samozřejmými polopravdami, mimoto troufale používá vševědoucí, poučující tón, který prozrazuje, že se její autor cítí povznesen nad veškeré náboženství  a veškeré učence od počátku věků a pouze se uvoluje z přemíry blahosklonnosti snížit a zjevit božský div v údolí lidských záměrů, které mohou být sice dobře míněny, ale většinou zůstávají nenaplněny.
Kde berete tu i opovážlivost, že chcete být jeden z oněch mála, pokud  ne vůbec jediný, kdo dokáže přečíst boží písmo? Taková hvězda, která dříve nebyla, a nejen obyčejná hvězda, ale jasně zářivá v sousedství tří jiných hvězd odedávna těhotných osudem, má tedy něco naznačit, a nejen to - má dokonce přinášet zcela jednoznačné poselství! Tu vás tedy - možná dokonce proti vaší vůli - přepadlo tušení o příchodu nového světovládce, ale jen proto, abyste jej zahalil do otřepaných frází.
Dítě se nám narodilo, božské dítě, a snad již mezi námi vyrůstá a jde vstříc hodině svého povolání! Kdyby byl císař Rudolf jako král Herodes, dal by zardousit všechny nezletilé. Ale i císař Rudolf se spoléhá na Zachránce, jemuž bude moci předat vnitřně i zvnějšku rozvrácenou říši. Vítá tedy takového vykupitele, upravuje mu cestu, raději nežli by nechal vězet lidi v jejich bezmoci. —
95. dopis
David Herlicius, Stargard
Joachimu Jungiovi v Lübecku
na dušičky
Milý mladý příteli,
ovšemže každého myslícího člověka ta nové hvězda hluboce vzrušila. Ale čím zřetelněji nyní před námi vystupuje, tím protikladnější jsou výroky těch, kteří se domnívají, že musí vyložit, co sděluje. Po astronomické stránce radím ke zdrženlivosti, pročež Vás má odpověď může zklamat. Je známo, že sluneční světlo nepřijímá pouze země, ale také měsíc. Co způsobují jeho paprsky na zemi, známe, jak je tomu na měsíci, však nevíme.Určitě i na něj mají vliv, který zde nedokážeme posoudit.Kdo tedy řekne, že tato nová hvězda je pro Zemi převelice významná, méně však již pro planety Saturn, Jupiter a pro Mars, v jejichž okrsku se právě nalézá? Nemělo by tomu být právě naopak?  Že totiž k těmto planetám, nebo k některé z nich proudí prostřednictvím nové hvězdy proud síly, z něhož Země zakouší pouze malý odlesk? Vím, že lidé se jen těžko a neradi loučí s představou, že je naše země středem vesmíru.

Od nepaměti neznali nic jiného, proto dnes takto reagují. Země by koneckonců mohla být docela bezvýznamná ve srovnání s touto novou hvězdou, která se náhle objevila a právě tak náhle by mohla zmizet. Já ostatně soudím, že jde o bezocasou kometu , jež na krátký čas zabloudila do našeho zorného pole, aby se po čase zase ztratila v nezměrnosti vesmíru.

Přesto může tato kometa ovlivnit náš život, neboť odjakživa lidé při objevení takových komet je dávají do souvislosti s neobvyklými událostmi na zemi. Zda tyto události skutečně komety bezprostředně vyvolávají, tedy nějak bez lidského přičinění, nebo zda spíše kometa, coby určitý léčivý šok, nutí nebo vede lidi k určitému jednání, ponechám nerozhodnuto. Považuji tedy spekulace za zbytečné, a spíše bych si přál získat nástroje, pomocí nichž by se lépe daly vysledovat matematické vlastnosti této hvězdy. Přesto i při vší opatrnosti je této nové hvězdě možno přiznat jeden účinek. Mohla by otřást přesvědčením, že reformátorské století je za námi. Čas pravé reformace stojí teprve před námi. Nejspíše tomu uvěří ti, kdo se cítí povoláni ke skutečné, byť opožděné reformaci lidstva.—
96. dopis
Paul Nagel. Lipsko
Johannu Keplerovi v Praze
v listopadu
Vážený pane císařský rado, vysoce ctěný mistře matematiky a astronomie! Uběhl již více než měsíc od doby, kdy naše nebesa ozdobilo božské znamení. Kolik již povolaných, za povolané se majících i nepovolaných, ba i bláznivých hlasů od té doby se o tomto znamení vyslovilo se nedá spočítat. Ale jeden hlas v tomto harmonickém chóru schází: hlas, jenž by měl zaznít co nejhlasitěji a všechny přimět k unisono souhlasu, hlas jemuž přísluší nejvyšší uznání, hlas, který má přístup k sluchu našeho pána, císaře, hlas jehož si váží sám Tycho Brahe, neboť ho svými vědomostmi předstihuje - hlas Johanna Keplera. Vaši zdrženlivost je jistě dlužno připsat na vrub vědecké svědomitosti, jež je pro vaše bádání příznačná a odpovědnosti, s níž zvažujete každé vyjádření. Nebudu vás k němu tedy nutit, neboť velikosti tohoto zjevu sluší pouze fundovaný výklad a popis. Jen prosím o pochopení, jestliže se vás dovolávám jako rozhodčího ve sporu, který vedu s kolegou Herliciem ze Stargardu a jehož podrobností Vás ušetřím. Otázka, o niž se přeme, zní, zda ta nová hvězda je kometa bez ohonu, jak tvrdí Herlicius, nebo to vůbec není kometa, o čemž jsem já přesvědčen. Pokud nám sdělíte váš názor pouze na tuto jedinou otázku, budeme s tím zcela spokojeni a za důsledky, jež případně z vašeho rozhodnutí vyplynou, nemůže být vaše autorita nijak volán k zodpovědnosti. Zatímco totiž Herlicius spatřuje v bezocasé kometě příslib nového náboženství na této zemi, mně tato podivuhodná hvězda je předzvěstí nadcházejícího posledního soudu. Uvažte význam vašeho rozsudku, o němž nemohou rozhodnout ani pocity ani víra, ale jen a jen věda - o osvoboďte nás od pochybností. Amen.—

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář