Anno Domini 1600
49. dopis
Michael Mästlin, Tübingen
Hermannu Wilckenovi v Heidelberku
na Tři krále
Vážený kolego,
je mi třeba vaší rady, poněvadž nejsem schopen sám poskytnout ani výhledově slíbit pomoc, o kterou mne prosí. Jde o Johanna Keplera, jehož první spis jste mi s takovou chválou věnoval. Právě to mi dalo odvahu se na vás obrátit. Zdá se, že Kepler ji nebude moci nadále setrvat ve Štýrském Hradci. Arcivévoda Ferdinand velmi přísně pronásleduje všechny štýrské luterány a nekatolíky. Kepler se ani pod silným nátlakem nesvolil k přijetí katolické víry a musí tudíž počítat s vypovězením. To pro něj může znamenat velikou nouzi. Oženil se sice se zámožnou manželkou, ale jejich majetek sestává pouze z půdy a pozemků, při jejichž prodeji mohou počítat se značnou ztrátou. Ve Štýrsku se všude totiž očekávají takové nucené prodeje a cena pozemků tam převelice klesla. A z jejich nízkého výtěžku musí ještě vyhnanci odvést vysoké daně a poplatky, takže se sá říci, že vyhnání jde ruku v ruce s ožebračením. Transport zbylého domácího majetku se také počítá a pak už zbývá všem jen jedna otázka: Kam?
Kepler mě úpěnlivě prosil, zda by na mé doporučení nemohl obdržet stolici v Tübingen nebo ve Stuttgartu. S bolestí jsem se však musil takové prosbě uzavřít, a to ne proto, že by u Keplera nebyly patřičné odborné předpoklady, abych tak musel zapřít svého nejlepšího žáka a sám sobě vystavit špatné vysvědčení. Kepler však bohužel věnuje svůj talent bádání, jež mu může přinést jen nepříjemnosti a pobuřuje okolí. Kdyby se jako skvělý matematik omezil na svět čísel, dalo by se pro něj najít odpovídající místo. Ale on je svou vášní puzen do světa, aby v něm objevoval pravdy, jež protiřečí biblickému zjevení. A vinen jsem tím já! Koperníkovým spisům jsem ovšem učil v naprosté tajnosti. Takové soužení pochází z touhy po vědění: Pravdu hledáme, ale zároveň se jí bojíme. Mnohokrát jsem Keplera nabádal k opatrnosti, nevím však, zda by se jí řídil, kdyby byl jednou na katedře. Ve Württembersku chceme mít světový řád zachovaný tak, jak Bůh učí v Písmě svatém. A i kdyby Kepler jednoho dne prokázal, nač se sotva odvažujeme pomyslet, nezdá se mi ještě vhodný čas k tomu, abychom tím mátli studující mládež.
Ale na ctihodné Heidelberské Alma mater tomu možná bude jinak. Tam se učí leccos, pro co by nás v Tübingen ukamenovali.
Kepler se bohužel hlásí k Lutherovi, což není pro něj ve vašich kruzích ta nejlepší vizitka. Ale nečiní tak dogmaticky. Když napsal odvážně mundus est imago Dei corporea a animus est imago Dei incorporea, dotýká se tím už těsně pantheismu ne příliš vzdálenému tomu, jež jeho přivodil zasloužený osud Giordanu Brunovi. Ovšem vzhledem k jeho vynikajícím kvalitám a nezpochybnitelné čistotě mravů by měl spíše nalézt shovívavost v reformační zemi nežli u protireformátorů. A váš milostivý pán kurfiřt Fridrich, nemá pověst ta zavilého úzkoprsého horlivce jako rakouský arcivévoda.
Nemohu smlčet, že Kepler občas není s to ovládnout svůj ohnivý temperament, pokud se debatuje o jeho teoriích. Snadno se dá svést ke kousavosti, ale vždy je hotov ke zkroušené omluvě a k smířlivému ústupu. Vidíte nějakou možnost nabídnout Keplerovi domov v Heidelberku? Velmi bych se tím cítil vám zavázán, jsem totiž v trapné situaci. Pokud ovšem odmítnete, budu to chápat.-
50. dopis
Jiří Pontanus z Breitenberka, Praha
Jiřímu Erasmovi Tschernemblovi ve Schwertbergu
v lednu
Vaše milosti,
od návratu Jeho Veličenstva z Plzně nezuří sice v ulicích Prahy černá smrt, ovšem přesto dvůr navštívila dle mého mínění jiná rána, a to v podobě hvězdopravce, jehož - s odpuštěním - císař baští se vším všudy. Však se císařova zvídavost odjakživa k naší lítosti zaměřovala na všemožné druhy magického umění. Nebylo alchymisty, jenž by jej neokouzlil svými tyglíky, fiálami a tinkturami. Nyní však chce císař s pomocí Tychona Brahe vypátrat na obloze kámen mudrců a neodradí jej od toho námaha, zdlouhavost ani nákladnost díla. To poslední, protože si císař, právě tak jako každý jiný, jednou za čas potřebuje vyrazit z kopýtka, považuji za nejmrzutější a jsem v tom zajedno s bezmocným hněvem nejvyššího komořího Rumpfa. Tento pán ze severu se totiž vůbec nechová jako skromný učenec, jak by se mu slušelo, ale jako vládnoucí kníže ze země Kassiopeia. Dorazil sem s nekonečnou kolonou vozů naplněných vzácným a nádherným nábytkem a jiným vybavením, šatstvem a nesčetnými truhlicemi, skrývajícími tajemné přístroje a do jeho průvodu patří nejen početná rodina, ale i opravdový dvůr čítající mnoho pomocníků a sloužících. Brahe byl přijat císařem okamžitě v osobní audienci mezi čtyřma očima a obdržela na uvítanou dva tisíce dukátů, jakoby se nechumelilo a jako bychom neměli na krku Turky, s nimiž musíme vést válku. A ovšemže takovému muži nemohl postačit byt v hlučné Praze, a tedy mu císař, jako milému příbuznému, přidělil zámek Benátky, v němž nyní Dán velkopansky přebývá.
Podobné přízni se Brahe těšil již u svého zeměpána, Dánského krále, jenž mu přenechal na ostrově Hven zámek Uranienborg a nechal v něm dokonce vystavět observatoř. Brahe však ztratil královu přízeň,. když před ním haněl luterskou reformaci jakožto nedostatečný ba nezdařilý podnik. A to se zase muselo líbit císaři Rudolfovi, který ho prostřednictvím vicekancléře ujistil svou ochranou, ač mu vpravdě nic nehrozilo. Král Kristián propustil Braha sice bez lítosti, ale se všemi jeho poklady A ještě pro jedno zahořel císař k Brahovi láskou: Dán totiž po svém údajném objevu nové hvězdy latí za největší soudobou astrologickou kapacitu a z této pozice tvrdí, že dokáže Koperníka usvědčit z omylu. Že by se země otáčela okolo Slunce, mohou sice za pravdu považovat pouze blázni, pokud se o tom vůbec dozvědí, ale císaře, který se velmi ochotně otevírá všemu nepravděpodobnému, zřejmě tato představa skutečně znepokojovala. Musí tedy ze srdce vítat člověka, který mu Zemi vrátí opět nepochybně do středu univerza.
Ale tuto příjemnou vyhlídku kalí Brahovy temné náznaky stran oné nové hvězdy. Připomíná, že už Hipparchos 125 let před Kristovým narozením objevil podobnou hvězdu, načež následovaly neblahé události. Brahe své hvězdě přisoudil ponejprv dobrý vliv, ale ten prý nyní mizí a hvězda nabývá čím dále tím více martického charakteru. A důsledkem toho jsou povstání a války, zkáza měst a smrt knížat, doba sucha a moru. Císař již vztahuje poslední morovou epidemii k této hvězdě a má ji za předzvěst konce světa. Myslím, že se nyní s Brahem pře jen o měsíce a týdny, které do takové katastrofy zbývají. Z toho si můžete vyvodit, jak se nám všem na dvoře asi daří.