Andresius | Dopis 128 - 129

128. dopis
Albrecht z Valdštejna,Prešpurk
Karlovi ze Žerotína v Praze

4. aprilis

Můj ctěný švagře a otcovský příteli!
Arcivévoda se chystá k pochodu na Prahu a Vy byste se měl odtud stáhnout. Navíc je Vás potřeba osobně na Moravě, aby se tam až příliš neudomácnili uherští rejtaři, protože ty je přetěžké udržet na uzdě. Ve vesnicích natropí více děsu než na bojišti, kde je lehce rozpráší jedna kyrysnická švadrona. Já se právě nalézám na dvoře arcivévody Matyáše a rád bych viděl, kdyby se stal císařem. Nezazlívejte mi, prosím, že jsem takto přilezl ke křížku. Nezískám tím sice království jako Jindřich IV. a poslouží to mé reputaci. Mnohé popuzuje, že arcivévoda tak hloupě podlézá protestantům. A tak je ze srdce vítán každý, kdo se kajícně navrátí do lůna jediné spasitelné církve. Pro mne to byly jen minimální oběť, protože pro mne jsou všechny církve stejné.—

129. dopis
Kristián z Anhaltu, Řezno
Fridrichovi IV. Falckému v Heidelberku

28.aprilis

Můj nejjasnější milostivý Pane!
Se Sasy vždycky byl a ještě bude kříž! Kurfiřtovi zástupci mají jenom omezenou pravomoc a velmi pevné direktivy a raději neudělají nic, než by se dopustili chyby, když se obracejí neustále se zdlouhavými dotazy na svého zeměpána. Ani tak příliš nepřekvapilo, lež přesto zamrzelo, že hlasovali pro kompromisní návrh, který obdržel arcivévoda od císaře, asi jen proto, že pocházel od císaře. Ve skutečnosti nám vůbec nepomůže, že byl prázdnou floskulí potvrzen Augšpurský náboženský smír, ale bez podrobných prováděcích předpisů. Arcivévoda vydával za velikou vstřícnost už jen to, že se přestalo hovořit o vrácení církevních statků. Současná rezignace na tento požadavek, totiž nevylučuje, že bude vznesen později v příhodnějším okamžiku, respektive,mže se bude Augšpurský smír takto interpretovat. Sasové se spokojili s touto nejasností, která není ani ryba ani rak. Já jsem se však cítil donucen prohlásit, že jsme rozhodnuti bránit p církevní zboží v případě nutnosti i mocí a že žádnému říšskému sněmu nepřísluší sahat na nové právní poměry, jež platí již půl století. Většina protestantských zemí se ke mně připojila. Nato jsme demonstrativně opustili zasedací síň, čímž Říšský sněm ztroskotal a byl jakožto poslední říšská instance doveden ad absurdum. O pomoci proti Turkům už nakonec nikdo nemluvil. Císař by spíše potřeboval pomoc proti svému bratru Matyášovi, jenž se zdá odhodlán vynutit si násilím své nástupnictví.
Místo toho musíme pomoci sami sobě. Ježto nikdo nedokáže předpovědět, jak se budou v následujících týdnech a měsících vyvíjet, přesouvat, nebo i jak se zcela promění mocenské poměry mezi Prahou a Vídní, roste odhodlání a ochota ke spojenectví, o něž Vaše kurfiřtská výsost již tak dlouho usiluje. Zdá se, že mnohá zklamání, která jsme při tom museli podstoupit, byla konečně překonána vytrvalostí a cílevědomou prací. Nerozešli jsme se proto z Řezna bez toho, abychom se nedohodli na nové schůzce, jež se má konat v Aahausenu na pozvání markraběte z Ansbachu, jemuž jsem za to přenechal odpovědnost. Najisto můžeme počítat s falckrabím Neuburským a mladým Württemberským vévodou, čím by mohly být prolomeny ledy mezi luterány a kalvinisty. Kdyby se pak podařilo získat i Sasko, byla by plánovaná Unie neporazitelným spolkem. A společně s Generálními státy, Anglií a Francií bychom mohli v Evropě vytvořit nový pořádek.