Andresius | Dopis 218 - 220

218.dopis

Galileo Galilei, Florencie
Pietru Dinimu v Římě

v srpnu

Monsignore Dini, zapřisahám Vás: Jestliže jeho eminence ctihodný pán, pan kardinál Bellarmin, jemuž projevuji nejhlubší úctu, hodlá vyvracet Koperníka s jeho systímem devatenáctým žalmem, protože se v něm píše o Slunci: "Raduje se jako hrdina, že poběží cestou.", toto slovo, podle mého, dokazuje pravý opak! Víme, že záměrem tohoto žalmu bylo chváli boží zákon. A proto přirovnává žalmista tento zákon k nebeskému tělesu, jež je krásnější, užitečnější a mocnější nad všechny jiné věci tělesného světa. A když dozpívá chvalozpěv na SLunce, o němž je mu známo, že uvádí do pohybu okolo sebe všechna světová tělesa, přechází k ještě větším přednostem božského zákona. Neboť tento božský zákon je znamenitější i nežli Slunce, neboť být bez poskvrny a míti sílu řídit dráhu všech duší je cosi, co stojí výše, nežli Slunce, jež je pokryto skvrnami a nežli schopnost uvádět do pohybu hmotné koule světových těles. Teprve tak pochopíme správně obrazný jazyk žalmistův.

A když dojde na Augustinova slova: "Chceme ukázet, že co mudrci tohoto světa skutečně prokázali o povaze věcí, neprotiřečí našim písmům. Pokud však učí ve svých knihách něčemu, co odporuje Svatým písmům, budeme na to bez váhání pohlížet jako na zcela mylné učení a nakolik budeme moci také jejich omyl prokážeme", i zde vidím zřetelné Augustinovo omezení. Co se nedá prokázat jako nesprávné, musí být přijato za správné a s Písmem uvedeno v soulad. A proto musí i církev uznat Koperníkovu pravdu.

V Neapoli právě vyšel spis O mínění Pythagorejců a Koperníkovu, jenž se bezezbytku přiznává ke Koperníkovu učení, k mým pozorováním a Keplerovým výpočtům. A ten spis je od jednoho karmelitána, otce Paola Antonia Forcariniho, jenž není ani astronom ani matematik, ale theolog. Tak co tedy chcete?

Kdyby pro vykořenění Koperníkovy nauky, jejíž původce sešel ze světa před bezmála sto lety, stačilo zavřít ústa jedinému člověku, jistě by to šlo snadno udělat. Ale tak tomu není! Kdyby se to mělo vskutku provést, bylo by nutno nejen zakázat Koperníkovu knihu a spisy dalších autorů, kteří se drží tohoto učení, ale musela by se zakázat astronomie jako celek, ba více, muselo by se zakázat, aby lidé pohlíželi vzhůru k nebi a hleděli na Venuši a Mars, jak se v určitých dobách při měnící se vzdálenosti od Země jeví tu čtyřicetkrát, tu dokonce šedesátkrát větší, nežli ostatní. A lidé by také nesměli pozorovat mnohé jiné jevy, jež smysly dobře poznávají, ale jež jsou zcela neslučitelné s Ptolemaivským systémem, které však poskytují silné argumenty pro systém Koperníkův. Chtít zakázat Koperníkův systém dnes, kdy se díky mnohým novým pozorováním a práci mnoha učenců jeho postuláty jeví stále pravdivější a jeho učení podloženější, se mi zdá, jako bychom se protivili pravdě tím více, čím je zjevnější a jasnější.

To by se pak už mohla zakázat veškerá věda. Ale neznamenalo by to nic jiného, nežli protivit se alespoň stovce míst Písma svatého, jež nás učí jakým podivuhodným způsobem se zjevuje velikost a sláva Nejvyššího ve všem jeho díle a jak o ní můžeme číst v knize nebes. A v knize přírody také nestojí nic jiného! A tu nikdo nevěří, že všechny veliké myšlenky, jež byly do této knihy vepsány, jsme až do konce přečetli; stačí se podívat na záři Slunce a hvězd když vycházejí a zapadají; ne, ty ještě skrývají tak hluboká tajemství a tak vznešené myšlenky, že by na jejich prozkoumání nestačily ani probdělé noci, práce a studia stovek těch nejvýtečnějších duchů nepřetržitě bádajících po tisíciletí!

Prosím Vás, abyste toto psaní předloži ctihodnému panu kardinálovi Bellarminovi. Již jednou mi s tak moudrým pochopením naslouchal a jistě mi porozumí plněji a lépe nežli kdokoli jiný.—

219.dopis
Pietro Dini, Řím
Galileu Galileimu ve Florencii

na den sv. Augustina

Můj milý příteli,

velice mi na srdci leží starost o vaše dobro a proto nepředám Váš list jeho eminenci kardinálu Bellarminovi, ani nikomu jinému. Vím, že máte zbožné, a možná poněkud prosté srdce, jímž lnete ke katolické víře - jak bych také jinak mohl s Vámi udržovat přátelství? A o pár dogmat vám nikdy nešlo. Ale kdo se vzdá byť jediného dogmatu, dává všanc celou katolickou víru. Církev raději zakáže veškerou vědu, nežli aby jí dovolila, že nahradí víru. Neboť o to - alespoň podle Vás - jde. Čím by nám však prospěla věda bez víry? Vždyť v ní nejsou žádné mravy.—

220.dopis
Wolfgang Ratichius, Erfurt
Joachimu Jungiovi v Giessenu

v srpnu

Vážený pane kolego, jsem vám zavázán za váš list plný porozumění a vlídné posouzení mé práce. Vámi navrženou klasifikaci užití jazyka v nejrůznějších oblastech poznání shledávám smysluplnou. Dosvědčuje nám, jakou nezbytností jazyk je pro veškeré poznání. A měrou, jakou roste lidské vědění, se musí diferencovat i jazyk. I tak stále zůstává dosti nevyslovitelného. Jistě vím, že pomocí slov se můžeme k myšlení jenom přiblížit. Jazyk však je přesto nezbytný, abychom mohli porozumět světu a abychom se mohli dorozumět s ostatními lidmi. Mé záměry jsou sice opačné, nežli ty vaše. Rozšiřování jazyků totiž brobíhá nutně. Já však se oproti tomu snažím, jak víte, vytvořit jednotný jazyk, jaký třeba používáme v matematice.. Takový počinek se většinou setkává se skepsí - lidé vidí v mé práci cosi umělého, co se příčí životu a jeho rozvoji. Jsem však pevně přesvědčen, že kdysi existoval prajazyk veškerého lidstva - a ten je třeba znovu objevit. Neboť na počátku bylo SLOVO. Teprve jazyk stvořil člověka. To Slovo bylo možná od Boha, ale bylo to jen JEDNO slovo, stejné pro všechny, a až poté k němu přistoupila další slova. Jen si to vezměte: německý Vater, latiský pater, řecký path,r, anglický father, italský a španělský padre, francouzský pére atd., další příklady můžeme přidat a je jasné, že není třeba vytvářet žádný nový jednotný jazyk, že už takový existuje! A kdyby tak existovalo vědomí jednoho jediného společného jazyka, lidé by se vzájemně spíše vnímali jako bratři, jako členové jediné rodiny.—

předchozí část:                                             andresius.pise.cz/...

následující část:                                           andresius.pise.cz/...