Dopis 369-370; uzavírání míru a vypovídání válek

369.      dopis
Ludwig Camerarius, Stockholm
Českému králi Fridrichovi v Haagu

28. maii

Veličenstvo, nejmilostivější pane můj a králi!

JIž je to hotovo! Švédský král Gustav Adolf vyhlásil pevné odhodlání pospíšit na pomoc svým pronásledovaným evangelickým souvěrcům v Říši. POvěsti o tom se ovšem po švédském hlavním městě šířily už celé týdny. Král Gustav Adolf se osobně odebral do Kodaně, aby tam povzbudil  dánského krále Kristiána k vytrvalosti. Prý tam došlo k živé výměně názorů, přesto však nedokázal král Kristián překonat své vyčerpání z války a nehodlal již dále zatížit svůj lid dalším břemenem Král Gustav Adolf  však i přes tento svůj neúspěch setrval u svého plánu. Tento týden učinil ve švédské státní radě sdělení, v němž se mimo jiné praví:" Úmysly katolíků jsou zjevné a všeobecně známé. Odedávna si nepřejí nic jiného, nežli podrobit si pravověrné evangelíky. Dříve však bývalo pronásledování evangelíků pouze místní a týkalo se jen určitých říší, zemí a měst a nevztahovalo se na ostatní. Nyní však již došlo k všeobecnému pronásledování evangelíků. A nezůstalo jen u záměru: Německo je již celé podrobeno, Dánsko mnoho ztratilo, v Polsku se o evangeliu nesmí ani špitnout a jinde se nevede lépe. Summatim: Naši protivníci a nepřátelé se veselí, naši přátelé a všichni protivníci papežství jsou sužováni bídou a nouzí, většina z nich již bídně zahynula, nebo byla pozbavena možnosti bohoslužeb, vyhnána z vlasti, zbavena svobody a  učiněna psanci, a ti , kdo chtěli uniknout meči stejně upadli do veliké nouze a musí k hanbě přátel bloudit světem a jako vyhnanci strpět , že  jejich ženy a děti jsou po dobrém či po zlém nuceny holdovat jinému náboženství a jeho bohoslužbám, takže ty, kdo si v zoufalství sami vezmou život a ostatní padlé mečem je možno považovat za šťastlivce. Pokud se kdokoli slovem z kazatelny nebo písmem ozve proti papežství, je ihned zavřen do vězení a obviněn z criminis laese Majestatis et turbatae rei publicae, zač je trest smrti nebo věčného vězení. Ani věk ani stav nechrání před takovým osudem, při němž tomu, komu záleží na Bohu, víře a svobodě země krvácí srdce při pohledu na utrpení přátel a souvěrců V Evropě není nyní svobodnější země, nežli je Švédsko. Ale den za dnem a krok za krokem se k nám blíží neštěstí. Papeženci se již usadili na Baltu a brousí si na něj zuby; zmocnili se nejen Jutska a Holštýna, ale také Rostocku, Wismaru, Štětína, Wolgastu, Kolobřehu, Greifswaldu i dalším menších přístavů v Meklenbursku a Pomořanech.

; obsadili Rujanu a pokoušejí se dobýt Stralsund, napínají všechny své síly a hodlají vybudovat na Baltu loďstvo, aby jím škodili švédskému obchodu, a nakonec vpadli i do Švédska a usadili se i zde."

Kancléř Oxenstjerna, který mi laskavě udělil audienci, sice mírnil mé naděje, že po těchto jasných a rozhodných králových slovech budou okamžitě následovat i skutky. Švédský lid je velice vyčerpán neustálými válkami, které byl král nucen vést již po desetiletí. Nejprve bude musit uvolnit prostředky na válku v Německu říšský sněm, a ty nebudou malé. A také nebude moci král v Říši zasáhnout dříve, než sjedná s Poláky alespoň příměří. Na druhé straně mě kancléř ujistil, že pokud se Švédsko pustí s císařem do křížku a vypoví mu válku, nepoleví, dokud nebude Vaše Veličenstvo opět restituováno v plné a neomezené držení Vašich předchozích držav a totéž platí pro vypuzená knížata Mecklenburská. Navíc nemá král Gustav Adolf žádnou averzi vůči kalvinismu. Král má svůj pevný základ v luterské víře a ta  u něj není prázdná a bezobsažná. Je mu ale zcela cizí myšlenka vnucovat lidem nebo celým národům jakoukoliv víru. Tak jako ve Švédsku nejsou a nikdy nebyli pronásledováni kalvinisté a katolíci, Židé ani pohané, mělo by tomu být i všude tam, kde budou nové hranice diktovat švédské zbraně. Švédský kancléř je znám jako ostražitý státník, který nejednou již musel krotit temperament svého vládce. Ale v kruzích švédské šlechty nikdo nepochybuje o tom, že po náležité přípravě se do Německa skutečně vytáhne. A když pozorujete náladu na Stockholmských ulicích, jenom vás ujistí, že se švédský národ nadšeně postaví za svého krále, kterého již nyní všude po celém Německu považují za zachránce z nouze. Jsem převelice šťasten, že Vám mohu sdělit tuto novinu, která nám dává pevnou naději na brzký konec vašich těžkých zkoušek a strastí.

Lístek

Můj nejmilejší,

vzchop se! Jsou naživu ještě tvé ostatní děti, nesmíš jim odebírat lásku, kterou nyní všechnu posíláš za mrtvým do hrobu. Pro nikoho nesmí jiný člověk vážit tolik, aby se nedokázal vyrovnat s jeho ztrátou a zůstal už navždy prázdný, bez činů a vůle. a ty nejsi jen tak obyčejný člověk, jsi král! Tedy musíš vykonat více než jiní, vydržet více než jiní a být zde především pro jiné a pak až sám pro sebe. Nemáš jenom své vlastní děti, jež máš milovat, oplakávat a obklopovat péčí, ale také děti své vlasti, které to od tebe očekávají a mají právo to od tebe požadovat. A nestěžoval sis snad znovu a znovu, jak tě tíží všechno to krveprolití, jež způsobuje tahle strašlivá  válka a že ti jednou bude přičtena k tíži? A teď krvácí tvé vlastní srdce z rány, která se nechce zacelit. Ale neseš za ní vinu stejně tak málo jako za všechny ty ukrutnosti, které jsi nespáchal, poněvadž nikdo nemůže být sám jediný příčinou něčeho takového. A teď si můžeš být aspoň jist, že nikdo netrpí více než ty a že tedy dokážeš posoudit utrpení druhých. Možná by bylo na světě lépe, kdyby si každý král prožil něco takového jako ty.

Lístek

Miláčku!

Volal na mě a já mu nemohl pomoci! Vztahoval ke mně ruce a já ho nechytil! Proč jsem tam za ním neskočil? Protože mě zadrželi. Neměl jsem dost síly, abych se jim vytrhl? Snad paže tu sílu i měly, ale vůle ne. Poněvadž jsem v noční tmě a mlze nic neviděl? Ale což ke mně nezalétal jeho hlas a netáhlo mě za ním srdce? Přeci jsem ho chtěl zachránit! Ve svém celém životě jsem si nic nepřál důsledněji! Ale příliš dlouho jsem váhal. Nač jsem to jen čekal? Vždyť jen já jsem mu tam měl pomoci! A on se pokoušel pomáhat jiným, ale sám padl za oběť. Jak se mu jednou podívám do očí?

370.      dopis
Hans de Witte, Praha
Vévodovi Meklenburskémua Frýdlantskému, Albrechtu z Valdštejna v Güstrowě

30.května

Vaše vévodská milost nechť nejponíženěji promine, že nejsem napříště schopen  dodat požadovanou sumu. Ocitl jsem se, s dovolením, in persona v přetěžké finanční tísni, neboť mi ze Slezska ještě dluží 200 000 říšských tolarů. V očekávání této částky, jež silně přesahuje můj osobní kredit, jsem zmíněné peníze již vydal a učinil jsem to, jak si vzpomínáte, na příkaz Vaší Milosti. nyní však již nejsem schopen udržet svoji solventnost, pokud mi vaše Milost okamžitě neposkytne pomoc. A to nemluvím o tom, že mám nárok požadovat další platby. Prosím proto o okamžité uhrazení částky, abych byl schopen udržet otevřený kredit, než dorazí kontribuce ze Slezska. Nevím si jiné rady.

Avízo
Mír pro Dánsko - válka pro Španělsko

Švédský král Gustav Adolf si trpce stěžoval, že se jeho zmocněnci  nesměli zúčastnit mírových jednání v Lübecku. To si opravdu tak přál mír, když krátce předtím přemluvil dánského krále , aby se švédskou pomocí ve válce pokračoval? Pro Dánského krále přišla tato nabídka o pět let později, než měla. Byl válkou vyčerpán, on sám i jeho země, jejíž lid neuvěřitelně zchudl. Rezignoval tedy na svou touhu po severoněmeckých biskupstvích a uznal císařskou svrchovanost nad Holštýnskem a Ditmarschenskem. "Musel by být zcela bez rozumu, kdyby  se té možnosti nechytil oběma rukama", prohlásil prý Valdštejn, který mu takový mír vnutil. O právech Rýnského falckraběte, kvůli kterým dánský král vlastně vytáhl do války, nebyla v mírové  smlouvě ani čárka.

Ovšem silnější ruce se teď hodlají zmocnit Valdštejnova vojska. K čemu je třeba takové armády na pobřeží Baltu, když loďstvo nebylo a nebude vybudováno a když se nepodařilo ani získat Stralsund? Na obranu proti švédskému králi? "Směšné", říká všemocný španělský královský milec Olivares. Toho udrží na uzdě polský král Zikmund. Nepřítel je v Holandsku! To máme přihlížet tomu, jak holandští piráti ročně naloupí 12 miliónů zlatých, a arcivévodkyně Izabela musí  zastavovat své šperky, aby měla na žold pro vojáky? Vždyť co všechno jen vykonalo Španělsko pro císaře! Teď je na čase, aby  císař něco udělal pro Španěly. Francouzi se svým pletichářským kardinálem Richelieu obsadili Susu a osvobodili z obležení Casale, uzavírají smlouvy se Savojskem, Benátčany, ba dokonce s papežem, takže dokonce hrdina a válečník Spinola navrhuje v Itálii raději uzavřít mír a nechat Mantovu na pokoji. Ale Španělsko už velice dlouho financuje válku v Německu, takže nyní by si konečně mělo přijít na své.

předchozí část:                   andresius.pise.cz/523-anno-domini-1629-dopisy-366-368-restitucni-edikt.html

následující část:                 andresius.pise.cz/525-dopis-371-373.html