Svatba Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny

Štrasburská relací
O přeskvělé svatbě Rýnského falkraběte,
dále arcistolníka a kurfiřta Svaté římské říše Fridricha, toho jména pátého a nejjasnější princezny Alžběty, jediné dcery Jakuba I., krále Anglického, Skotského a Irského,
o tom, jak k této svatbě došlo a jaké naděje se s ní spojují

Všichni očití svědkové se shodují na tom, že dosud nezažili nic tak nádherného, jako v onen únorový týden, během něhož uzavřeli v Londýně životní spojení mladý německý kníže a právě tak mladičká anglická, vlastně skotská princezna. Pro tento půvabný pár, který jako by byl vystoupil z pohádky, byla připravena slavnost, kterou nelze do detailů ani popsat. Musíme se spokojit s výčtem jejích hlavních bodů.
7.února obdržel falckrabě na Winsdorském zámku z rukou krále Jakuba podvazkový řád. To je nejvyšší vyznamenání, jež uděluje anglický král, srovnatelné s řádem zlatého rouna. řádové insignie byly nesmírně cenné, mezi nimi též přívěsek posetý drahokamy, zobrazující svatého Jiří v boji s drakem. Nositelé podvazkového řádu chápou vlastně sami sebe jako rytířské sdružení, jež se zavázalo ve službách krále bojovat proti drakovi bezpráví, ať již zdvihá svou hlavu kdekoli.
Ať již chápeme tento akt jakkoli, pozornost přitáhl zejména veliký ohňostroj 11.února večer. Na nebe by během něj vepsán celý příběh: Jak zlý čarodějník věznil princeznu ve věži a nejsilnější bojovník na zemi, rytíř Jiří s červeným křížem vytáhl ji osvobodit. Viděli jsme ho v nadživotní velikosti a zářivé zbroji jet po mostě, na němž veliký drak bránil přístup k začarovanému zámku. Rytíř Jiří ho zabil, zajal zlého čaroděje a osvobodil princeznu. Na konci se celý čarovný zámek zřítil za hřmění a blýskotu do pekelného ohně. V početném davu, který se tlačil a přihlížel divadlu na březích Temže, došlo sice k několika zraněním, ale nadšení lidu bylo nesmírné. Nebylo nikoho, kdo by nepochopil, že se tím novým svatým Jíří míní onen německý kníže.
14.února byla v královské kapli ve Whitehallu svatba. Nevěsta měla na sobě korunku z čistého zlata, jejíž nádheru podtrhovaly zasazené perly a diamanty. Byla tak silně jimi poseta, že vykukovaly jako zářivé hroty z jejích jantarových vlasů, jež měla spleteny v copy od ramen až k pasu. Byl to obraz nevýslovné krásy, který doplňoval falckrabě se svými kaštanově hnědými vlasy a velkýma temnýma očima a důstojným držením mladého rytíře. Když zvučnou angličtinou odpovídal na otázky Canterburského arcibiskupa Thomase Abbotta, jen málo svátečních hostí se zdrželo slz.
Když vyšel ženich z kaple, šlo mu v ústrety šest falckých trubačů, kteří tak umně duli do stříbrných trubek, že si celý dvůr myslel, že se blíží nebeské zástupy. Večer bylo ve Whitehallské velké síni sváteční představení, které inscenoval slavný architekt Inigo Jones. Následovaly při něm jedna za druhou velice nápadité alegorické scény.

Byl tam třeba Orfeus, který kouzlem svého básnického slova a hudbou své lyry zahání bláznivost a melancholii. Byla to apoteoóza pozemského umění, jež se překvapivým způsobem pojí s harmonií sfér. Pak se náhle otevřelo nad pěvcem nebe a souhvězdí se pohybovala podle jeho zpěvu. Jakoby celý vesmír slavil svatbu; dosud nikdy nebylo vídáno nic tak kouzelného a krásného. Další obrazy ukazovaly , jak se spolu snoubí Temže a Rýn a Německo i Velká Británie září coby světové stálice. Nakonec přišel k nebi strmící obelisk, po jehož stranách stály v životní velikosti sochy ženicha a nevěsty. Před tento obraz předstoupila ctihodná Sibyla a prorokovala latinsky, že ze spojení Německa a Anglie vzejdou králové a císaři, za nichž národy v Evropě sjednotí v jedné víře a v jednom duchu prosté lidské lásky.
15.února večer bylo další představení, které uspořádal právě jmenovaný korunní kancléř Francis Bacon. I zde se spolu v mohutný proud slévaly Temže a Rýn. Po proměně pak následoval dlouhý průvod kněží a rytířů, kteří se shromáždili na vršku a zanotovali mohutnou píseň opěvující lidskost a ochotu k oběti.
Všechny tyto produkce by jistě dokázaly zahltit smysly a nejlepším způsobem vystavily vysvědčení anglickému divadelnímu umění. Zřetelně ale také ukazovaly, že v Londýně, nehledě na nádheru, v níž se obvykle jeden královský dvůr snaží přebít jiné, neslaví jenom svatbu, ale že se tu snaží založit cosi , jakési významné dílo směřující do budoucna. O to mají hlavní zásluhu Mořic Nasavský, místodržitel holandských Generálních států a zakladatel protestantské Unie, kníže Kristián z Anhaltu a s nimi i nyní již nebohý princ Walesský Jindřich. Král Jakub si na druhé straně nechtěl nechat ujít příležitost sehrát v Německu podobnou úlohu, jakou svého času přisuzovali francouzskému králi Jindřichu IV.
Princezně Alžbětě by dle jejího stavu bylo možno přisoudit i mnohem významnější partii; na její mínění by se při tom asi byli sotva ptali. Co přimělo krále Jakuba, aby dal přednost sotva plnoletému falckrabímu, tedy vládci poměrně malé země, před monarchou na úrovni krále nebo císaře, se můžeme pouze domnívat. Snad zde zapůsobila i Jakubova citlivost, když si za zetě vyvolil dosud tvárného a poslušného mladého knížete a ne nějakého samolibého potentáta. Zda skutečně spojuje s mladou dvojicí ony naděje, které se mezi lidem snažili vzbudit jeho ceremoniáři a inscenátoři těchto představení, není jisté. Nepochybně však anglikánská církev slavila tuto svatbu velice triumfálně, což neméně uneseným vůdcům protestantské Unie poněkud uniklo. Nepřeslechnutelně však vyznívá výzva k smíru, kterou tato svatba je. Překonání náboženských svárů, vytvoření pozemské i nebeské harmonie, boj proti bezpráví a zastání pro milující lidskost - to jsou naděje, jež mohou v Německu najít velký ohlas. A nač se mají nyní spíše upnout, nežli na nevinnou dvojici, jež se zdá být té nejlepší vůle a nehodlá konat nic než dobré?—

Lístek
Má nejdražší Eliško: jsem v tobě a ty ve mně; zcela a navěky jsme spolu. Nic už nás neooddělí, i když se od sebe oddělí vyčerpaná těla. Zalykám se štěstím. Ještě jednou tě líbám tam - dole --

Lístek
O Frederic. -

Leták

Svatební vinšované štěstí

I když ta cesta dlouhá byla
a oba dělila mořská síla
i tak však mocnou radou Boží
oba dva teď manželské pouto pojí.

Čisté lože jim Bůh v lásce požehnej
od prahu jim všechny škůdce odháněj
Propůjč oběma dlouhé žití
abychom v Německu mír zas mohli míti

Skvíte se v záři boží lásky
až vaše činy netrápí stesky
Jste vlasti naší půvabem
vás velebí ať celá zem.

Ať nikdy se váš stav nezmění
ať věčně vládnete na zemi
dokud jen ona sama potrvá
a k lidem bratrsky se zachová. 

předchozí část:   andresius.pise.cz/417-anno-domini-1613.html

následující část: andresius.pise.cz/419-dopis-193-194.html