Andresius | Dopis 256 - 259

 256. dopis

Giuliano Medici, Vídeň
Bonaventurovi hraběti Boucquoivi v Budějovicích

29.novembris

Vaše milosti,

jeho knížecí jasnost velkovévoda Toskánský ve Florencii samozřejmě dodrží svůj slib poskytnout hraběti Dampierrovi 500 jízdních. Jeho jasnost se ovšem nyní nachází na lovu. Poněvadž věc nesnese žádného odkladu zasadila se o ni sama velkovévodkyně osobně a dala k dispozici kumpanii pod vedením jejího oblíbence Bettina Plicasoli, udatného muže, jež se již osvědčil ve válkách v Itálii. Ten ji přepraví k obristu Bolstenovi nebo Valdštejnovi, který se znamenitě předvedl ve Friaulské válce.

PS: Jeho eminence kardinál de Medici se postará o dvě další kumpanie a i ty budou dodány onomu obristovi, který se jinak také nazývá Wallenstein.

257.dopis

Matyáš hrabě Thurn, Světlá
hraběti Zikmundu Forgáčovi v Tovarníkách

5.decembris

Vaše milosti, zapřísahám Vás, abyste naléhal na to, aby Uhři neposkytli císaři proti Čechům žádnou pomoc. Poslové českých stavů, kteří byli vyslání požádat o pomoc své uherské bratry, byli jati a uvězněni. Císařští řádí v Čechách hůře než Turci a Tataři. Císař jedná o pomoc s Italy, Francouzi i Španěly, a protestantská knížata nás nechala na holičkách. Obrátil jsem se do Rakous, abych uzavřel přístupové cesty na Budějovice Krumlov a také abych přesvědčil rakouské stavy. Kdybychom byli schopni nátlaku ze dvou stran, musil by Boucquoi opustit Budějovice i Čechy.—

258.dopis

Hrabě Bonaventura Boucquoi, Budějovice
Hraběti Dampierrovi v Křemži

22.prosince

Můj milý,

vše se protahuje, a budeme mít brzy nouzi o všecko. Císař se musí vbrzku rozhodnout, zda chce válku či mír. Nepřítel před námi má asi čtyřnásobnou sílu a já bych potřeboval naléhavě posily. Proto také jsem nemohl přímo udeřit bez obchvatu z Uher. Navíc není známo, jak se zachovají Moravané. Z Vídně nedostávám přes veškeré urgence žádnou odpověď. O posilách ze západu nevidět ani neslyšet. Povídá se, že nepřítel na tom není o mnoho lépe. Zdá se, že ani na jedné straně nikdo není schopen ani míru ani války.—

259. dopis

Kryštof hrabě z Donína, Londýn
Kristiánovi z Anhaltu v Heidelberku

28.decembris

Jasnosti! Jeho Veličenstvo anglický král přijal s velikou radostí zprávu o narození svého vnuka a vyjádřil též velké zadostiučinění ze štěstí své dcery, naší milostivé kněžny. Posílá též svému zeti, kurfiřtovi své milostivé blahopřání. V takovém příznivém ovzduší postupovaly rychle vpřed i naše rozhovory. Obranná smlouva Unie s Anglií byla obnovena za stejných podmínek, k jakým se zavázaly i Generální státy. Při slavnostním banketu konaném u této příležitosti, jsem se chopil příležitosti, abych s Jeho Veličenstvem promluvil o možnosti, že po smrti císaře Matyáše, který již takřka neopouští lůžko, bude uprázdněn český královský stolec.

Král Jakub se tím nechtěl bezprostředně zabývat, proto jsem obezřetně podotkl, že by tato koruna mohla připadnout kurfiřtu Fridrichu Falckému. Na to Jeho veličenstvo klidným tónem řeklo, že pokud by v případě oznámeného úmrtí probíhala legitimní volba, neopomněl by se přimluvit za svého zetě. Ale, dodal pak s přísnějším výrazem, nechce nic slyšet o žádné válce. Když jsem neodpověděl, ale jen jsme pozdvihl ruce jako v obraně, naléhavým tónem pokračoval, že velmi dobře ví, že nám jde o to, rozdmýchat válku; s tím však on, anglický král, nechce mít nic společného. Dobře totiž vidí, jak se tím chtějí některá německá knížata zvýznamnit. Proto radí důtklivě, aby se jeho zeť měl na pozoru, nežli se nechá zatáhnout do nějaké války. Coby mladý muž by se v tomto měl řídit radou svého tchána. Po zbytek večera již o tom Jeho Veličenstvo nic více nepromluvilo.

Na druhý den jsem nemeškal vyzvědět u vévody z Buckinghamu u příležitosti své závěrečné návštěvy, nakolik je toto královo varování třeba brát vážně. Vévoda se vyjádřil velmi nejednoznačně a zdálo se, že otázku nepovažuje za příliš významnou. Přeje prý, dodal s lichotivým úsměvem, císaři ještě dlouhý život.—

předchozí část:            andresius.pise.cz/...

následující část:           andresius.pise.cz/...