Dopis 238-239 + další zprávy

238. dopis
Jiří Erasmus Tschernembl, Schwertberg
Kristiánovi z Anhaltu v Heidelbergu

v červnu

Jasnosti!
Čechové byli zrazeni a zaprodáni. Mé obavy, které jsem Vám sdělil před několika měsíci, se ukázaly jako naprosto oprávněné: Habsburkové vsadili na jednu kartu a vyhráli. Španělský král Filip dal ve smlouvě, kterou ve Vídni předložil jeho vyslanec, hrabě Oňate, na srozuměnou, že se zříká nároku na český a uherský trůn ve prospěch arcivévody Ferdinanda Štýrského. Smlouva obsahuje jedinou podmínku, a sice, že mužští potomci krále Filipa budou mít v nástupnictví přednost před ženským potomstvem Ferdinandovým. Císař Matyáš tím byl dohnán k řešení, pro něj sice nemilému, ale nevyhnutelnému s ohledem na zájmy jeho vlastního rodu, tím spíše, že do Vídně současně dorazila prohlášení arcivévodů Maxmiliána a Albrechta, jimiž se oba zříkají svých nároků ve prospěch bratrance Ferdinanda. Ferdinand si zase pospíšil prohlásit a milostivě přislíbit, že po dobu císařovy vlády nebude zasahovat do českých věcí a navíc je odhodlán do čtyř týdnů po své korunovaci potvrdit všechna zemská privilegia. Do tohoto výborně zinscenovaného spiknutí dobře zapadá i prohlášení pana Slavaty, že dohoda s Oňatem se nijak nedotýká privilegií českých stavů,a jeho další výrok, že tím stavové nebyli nikterak připraveni o své právo svobodné volby krále. To však je lež nebo přinejmenším sebeklam.
Spěšnost, s jakou vyšla najevo otázka, kterou by císař Matyáš nejraději odložil ad acta, má podle mě prostý důvod. Za vším stojí Španělsko. Král Filip jistě nezamýšlel dát Ferdinandovi nějaký dárek. Chtěl si ho tím co nejúžeji k sobě připoutat. Zřejmě s ohledem na to, že za čtyři roky vyprší příměří mezi Španělskem a Generálními státy. Vůbec nepochybuji o to, že Španělsko se nevzdalo svého plánu definitivně si podrobit vzbouřeneckou provincii. a aby v ní mělo volnou ruku, musí být Říše pevně pod kontrolou katolické strany. situace v roce 1610, kdy Unie na západě navázala spojenectví s Francií a na východě s Čechy, kterému nakonec požehnal i sám císař Rudolf a k tomu ještě vznik mohutného evangelického uskupení v důsledku sporu o Jülišské dědictví, které hrozilo rozšířením i na Uhry a Horní Rakousy, španělský dvůr hluboce znepokojila. Král Jindřich IV. by se mohl za zády s Ríši jíž dominují evangelíci obrátit nerušeně proti Španělsku. Nizozemí by bylo ztraceno navždy a Španělsko by bylo vytěsněno na okraj Evropy. Jediná rána dýkou to vše zmařila. a nyní chce král Filip II. dosáhnou opak toho, oč usiloval Jindřich IV. Na Francii musí dolehnout španělská bota, tedy Nizozemí musí být opětovně sjednoceno a katolická závora sevře ústí Rýna až do Alsaska. Nakonec se má do španělské moci dostat s pomocí katolictví navrácených dědičných habsburských držav jako Čechy , Morava, Horní a Dolní Rakousy i evangelický sever země. Proslýchá se, že dna všemocného hraběte z Lermy jsou na španělském dvoře sečteny a on nyní usiluje dokonce o kardinálský klobouk, aby se pojistil před nedůstojným propuštěním.

Ale jeho plánů na uchopení moci v srdci Evropy se Španělsko nikdy nezřekne. Musíme jim jen bezbranně přihlížet? Nemohl by se pro nás stát novým Jindřichem IV třeba Jakub I.?

239. dopis
Kristián z Anhaltu, Heidelberg
Jiřímu Erasmovi Tschernemblovi v Schwertbergu

na den Jana Křtitele

Vaše Milosti,
nejsme nečinní. Můj pán, kurfiřt, se vydal na delší cestu, aby zpřetrhal španělsko-habsburské sítě. Vedou jej k tomu, soudím, dva motivy. Za prvé postavit proti arcivévodovi Ferdinandovi důstojného protikandidáta na hodnost českého krále a pro důstojnost císařskou (obě spolu úzce souvisejí). Za druhé zreformovat a posílit Unii. Mohu Vám v nejvyšší tajnosti sdělit, že se mu již podařilo získat Mohučského kurfiřta, aby dal hlas vévodovi Maximilánovi Bavorskému. Tento bratranec našeho kurfiřta sice ve svém horlivém katolicismu nijak nezaostává za Ferdinandem, avšak vyznačuje se větší rozvážností a menším fanatickým absolutismem. Podaří-li se ho dosadit na královský a císařský stolec, znepřátelí se s rodem Habsburků a bude odkázán na pomoc evangelických stavů. Proto by mělo být navrženo spojenectví mezi Unií a Ligou. Vznikla by tak v Říši mocenská rovnováha. A při pozvolné izolaci Bavorska a jeho odloučení od Habsburků by musil evangelický tábor poznenáhlu sílit. Sílu by však nikdy neměl nasazovat uvnitř Říše, ale nejvýše vně ní. To tedy znamená. že Svatá říše římská Německého národa se nesmí stát žádnou španělskou veleříší, ale také by již neměla být "svatou římskou", leč jednotnou říší německého národa. Kurfiřt Fridrich se odebral z Mohuče do Berlína a z něj bude pokračovat do Drážďan. Navštíví i Coburg, a jakmile se bude rýsovat jasný výsledek jeho rozhovorů, sám se odebere do Mnichova, aby pro svůj plán získal vévodu Maxmiliána.
Kromě toho jsme vyslali tajného radu Cameraria do Prahy a obdrželi jsme odtud uklidňující zprávy. Hrabě Thurn je navýsost rozčílen smlouvou s Oňatem a oznamuje, že české stavy budou rozhodně vzdorovat Ferdinandovu nastolení. Čeští stavové, ujistil nás, si nenechají vzít své právo na volbu krále a v pravý čas ho upotřebí. Ubezpečoval nás, že česká koruna není dědičná a nikdy se dědičnou nesmí stát. Camerarius vyzvídal, zdali by se mohli rozhodnout pro vévodu Maxmiliána, ale nebylo mu přáno sluchu. Oproti tomu Thurn naznačil, že již jednou chtěli nabídnout korunu falckému kurfiřtovi a nyní by se to mohlo zvážit podruhé. O kurfiřtu Fridrichovi V. je slyšet jen samá chvála a svým manželským spojením s anglickým královským rodem nabyl ještě na významu. Camerarius byl v tomto bodě zdrženlivý. Zdálo se nám to příliš brzy, abychom zde vyvíjeli nějakou iniciativu. Český lev se ale zdá být nakloněnější ke svazku se lvem falckým, nežli s dvojhlavou orlicí.Budeme to mít na zřeteli.
Mimoto si Camerariovi naříkali na to, že císař Matyáš na císařském zboží v Čechách začíná provádět protireformaci. Může být otázkou pro advokáty, zdali na to má císař jakožto vlastník panství právo, nebo zdali jde o porušení Majestátu. Většina pánů mezi stavy to není nakloněna vidět oním druhým způsobem, ale je se co obávat, že to je jen první krok, po němž budou následovat další. A to ještě před Ferdinandovým nástupem. Po něm by bylo nutno přes všechny sliby počítat s tím nejhorším. Proto spoléhají Čechové na nás.—

Nové Noviny
O čem den ze dne zpravují rozliční poslové

Mnichov: Bavorský vévoda Maxmilián I. založil 27.května novou Katolickou ligu jakožto obranný spolek na čtyři roky. do Ligy vstoupili Würzburský biskup Julius, Ellwangenský probošt Kryštof, jakož i říšští stavové z Bamberku a Eichstättu Předchozí Liga byla rozpuštěna, když císař Matyáš požadoval představenstvo v Lize pro arcivévodu Maxmiliána.

Praha: V noci na 28.května se strhla mohutná bouře, jež vyděsila měšťany. Někteří z těch, kdo se vrhli k oknům, viděli mocný průvod jezdců táhnout Novým městem. Ale nebylo slyšet žádné cválání ani klapot kopyt Některým způsobilo zjevení, jež bez hlasu zmizelo, takový děs, že z toho onemocněli. Někteří prý dokonce umřeli.

Stockholm: Švédský král Gustav II. Adolf uzavřel po tříleté válce mír s ruským carem Michaelem Romanovem. Rusko musí Švédsku odstoupit Livonsko, Estonsko, Karelii a Ingrii, a nebude mít tak vůbec přístup k Baltskému moři.

Štrasburk: Obrist Michael von Obentraut, jenž se bil ve službách falckého kurfiřta a protestantské Unie v Alsasku a po skončení Jülišského sporu rozpustil své vojsko, prý znovu verbuje. Není ještě známo, za jakým účelem.

Madrid: Básník Lope Felix de Vega Carpio, jenž proslul nesčetnými komediemi stejně jako svou nemravností, vstoupil do kněžského stavu; to mu však nezabránilo obtěžkat mladou ženu jistého kupce. Ve Španělském hlavním městě o něm koluje veršík básníka Gongory:   Dosvědčeno je u notáře /že ty, jenž jsi herec duší/ opičíš se u oltáře/ v posteli ti to víc sluší.

Den Haag: Spory mezi ortodoxními Kalvinisty a volněji smýšlejícími přívrženci Arminia vedenými Janem van Oldenbarneveldt a Hugo Grotiem vyústily na obou stranách v násilné potyčky. Generálním státům hrozí občanská válka. 

předchozí část:    andresius.pise.cz/442-posledni-vyprava-a-smrt-w-raleigha-dopis-237.html

následující část: andresius.pise.cz/445-dopis-242-parizsky-mir.html